Zklamání

Ty kdož víš o kom mluvím zklamal jsi víckrát, ale jen jednou nemohu odpustit. Teď už musím jít dál. Pořád tě miluji, ale doufám v blahodárné účinky času. To on snad dá mé duši lék. Musím se naučit žít...

ruach

08.11.2007

básně/láska

833(15)

Snad baví tě mě týrat,
však pod tíhou tvých slov
mě srdce se svírá.

Už nedoufám v tvou nevinu,
ta zvrtla se teď ve vinu.
Srdce teď bolí,
oko pláče,
bojím se, bojím,
že slzy už nevypláče.

Teď už je pozdě
na slané potoky,
srdce už neskáče,
dělá jen doskoky.

Proč láska bolí?
Proč smutek tlačí?
A přitom ke štěstí,
tak málo stačí.

Však ke stesku stačí
jediná věta,
jenže, radši nic nevědět,
na nic se neptat.

Já blbá myslela,
že slzy už došly,
však slané potůčky
zas po tvářích sklouzly.

Klouzaly pomalu,
padaly po líci,
už ruku ti nepodám,
hlavně ne levici.

Už nechci trápit se,
Chci všechno uzavřít.
Nechci už vrátit se,
ale jak zanevřít???

Komentáře (0)

Ještě nikdo nekomentoval.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

Zklamání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čaroděj
Předchozí dílo autora : Trápíš mě

» vyhledávání

» řekli o sobě

milancholik řekl o Sokolička :
Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.