Čaroděj

Jste čaroděj snad pane?
Jak okouzlil jste
moji duši,
však jiná doba
dnes vás táhne,
tak zůstáváte vzadu,
jak se sluší.

Do duše vaší
proniknout bych chtěla,
kéž bych své hříchy
smazat směla,
však v hlouby
moje srdce čisté jest,
až láska
přemohla jej dnes.

Nalil jste číši
plnou vína,
však na tento mok
má duše nezapomíná.
Opil jste láskou
mou smutnou duši,
zrušil mou samotu,
vyplnil prázdno,
srdce mi buší.

Snad opilí jste láskou
jak já též,
však samota, vás
táhne zpět, já vím,
kéž i vám rozmazal se svět
a realita zmizela,
alespoň prozatím.