Jen omyl

Je omyl tenhle život, ta tapisérie vykládaná zlatem a perletí,
jen omyl svůdných rozkoší, zpěv ptáků, kteří přeletí
a zmizí v mracích dávných let.
Jen omyl tenhle svět.

Vše tak snadné a tak blízko, na dosah dalo by se říci,
dovolená v turistickém ráji, mobil plný aplikací,
ke kafíčku zákusek, swingerparty po půlnoci,
balená voda zdarma, … voda zdarma, bože, to je pocit!

Tahle přepychová loď s naleštěným zábradlím se řítí temným nebem,
pustým velkolepým prázdnem, z něhož zebe,
v kterém nenaleznem nic podobného sebe.

K čemu je ti podpalubí plné záchranných člunů a vest,
když nemáš tu ostrov, kam moh´ by ses svézt?
Jen hlubinu smrti a temnotu plnou vzdálených mlčících bezradných hvězd.