Ve spirále osudu - román
přidáno 22.06.2022
hodnoceno 0
čteno 24(4)
posláno 0
“A hurá domů! Bylo to moc fajn, ale potřebuju dovolenou... doma. Ať už to zní jakkoli uhozeně,” odfrkla si Míša, když jsme po dojemném rozloučení nasedly v neděli odpoledne na vlak.
“Tentokrát tvé zvláštně znějící výroky naprosto chápu,” chytla se toho Zora.
“Kdyby tak mohli přijet kluci co nejdřív k nám...” nadhodila zasněně Rika.
“Mám takovej pocit, že už teď kujou pikle, jak si s náma dát další rande,” zašklebila jsem se s prorockými slovy na rtech.
“Tak o tom nepochybuju,” dorazila nás svým přesvědčením Zora. “Colin mě stale bombarduje esemeskama. Ale co bych lhala – je to hrozně milý.”
“Co by tak asi mohli vymyslet...” pohroužila se zvědavá Rika do vlastních spekulací.
“Necháme se překvapit, co říkáte? Už mě z toho věčného přemýšlení začíná bolet hlava,” ozvala se opět Zora.
“Jasně, když dovolená, tak mozkovejm buňkám především,” zakřenila jsem se provokativně. “Zítra už zase budou muset makat naplno ve škole, tak k nim buďme trochu milosrdný.”
“Pravdu díš, holka,” uchechtla se spiklenecky Míša. “Třeba se tak dostanou ke slovu pro změnu naše srdce. A zjistíme, že nám mají nejvíc co říct.”
Jen jsme tiše pokývaly hlavami. A zavládlo posvátné ticho až do cíle naší cesty.

“Tak jaká byla dovolená?” optala jsem se se smíchem druhý den ráno Riky cestou na autobus.
“Super, až na to nezastavitelné četování,” odpověděla mi s uchechtnutím. “A jak jsme předpokládaly – už plánujou další možnosti setkání.”
“Jo, Keith mi to už taky vyslepičil,” vyprskla jsem ještě víc smíchy. “Už je jasné kdy, jenom ještě dopilovat detaily kde.”
“Vsadím se, že Zora má stejný informace,” podotkla Rika. “Ale co Míša?”
Hluboce jsem si povzdechla: “Tam je to fakt složitý. A nejvíc mě točí, že největší překážkou mezi nimi jsem nejspíš zrovna já. Ale věřím, že ti dva k sobě najdou tu správnou cestu. A to by mohlo podpořit právě další setkání...”
“Jo, hlavně se jim do toho nesmíme moc vochomítat, abychom to jejich opatrné seznamování nějak nenarušily,” podotkla moudře.
“Máš pravdu – musíme to nechat na nich, žádný nevyžádaný rady nejsou na místě,” přitakala jsem. “Však oni se na něčem shodnou. Neměly bychom o nich pochybovat jako o malých dětech.”
“Takže konec pitvání a zpátky na zem,” ukončila to trefně Rika.
Kéž by to bylo tak jednoduchý...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
49. Zpátky na zem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 50. Vyznání a Rozmanitost lásky
Předchozí dílo autora : 48. Odpuštění tě osvobodí

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato
» narozeniny
El.Bludnickova [7], Zelda [7], love [7], JaneyTrafy [6], The STYL [2], Michal20 [3]
» řekli o sobě
shane řekl o Amelie M. :
Drsná holka s něžnou duší, jejíž dílka čtu si rád, rozpláče, též touhou vzruší, dovede i rozesmát... ♥Prima človíček, který ví, co život obnáší a bere jej tak, jak přichází! Může mne jen těšit, že právě díky kdesi sdílenému odkazu na moji báseň "Když život nedá se už žít" zavítala mezi nás! Již mnohokrát mne inspirovala k zamyšlení nad věcmi, které mne doposud míjely a jindy ve mně probudila touhu k veršohraní! Jsem rád, že jsem ji poznal, je takovým milým oživením nejen tohoto portálku...:-)))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku