|
Cestou Brnem, pohled nezajimala jen ulice ale i nejedna zvonice.
 19.01.2022 4 107(5) 0 |
Když pohled můj vzlétl
k věži kostela,
viděl jsem sedět tam v pláči
krásného anděla.
Když krok můj plul ulicí,
pohled se setkal s kostela zvonicí,
tam plakal anděl,
na mě se kouk
a slova zármutku jak sova houk.
Když krok můj
plul pomalu ulicí,
setkal se s nejednou kostela zvonicí,
však jen u jedné
anděl seděl,
plakal a dolů hleděl.
Pohledy svázané,
otázky v nich.
Proč duši mou
nemůže naplnit smích?
Pro smutek nemá se žít,
člověk má naději mít.
A tak krok dále plul,
dále plul ulicí
a pohledu zmizel
anděl i se zvonicí
k věži kostela,
viděl jsem sedět tam v pláči
krásného anděla.
Když krok můj plul ulicí,
pohled se setkal s kostela zvonicí,
tam plakal anděl,
na mě se kouk
a slova zármutku jak sova houk.
Když krok můj
plul pomalu ulicí,
setkal se s nejednou kostela zvonicí,
však jen u jedné
anděl seděl,
plakal a dolů hleděl.
Pohledy svázané,
otázky v nich.
Proč duši mou
nemůže naplnit smích?
Pro smutek nemá se žít,
člověk má naději mít.
A tak krok dále plul,
dále plul ulicí
a pohledu zmizel
anděl i se zvonicí
25.01.2022 - 05:21
Anděl : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Cesta
Předchozí dílo autora : Ranní myšlenka
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
spivanka [13], none [4], Kosa [7], Pravda vítězí [5]» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
