přidáno 21.06.2021
hodnoceno 1
čteno 79(5)
posláno 0
Než má duše opustí tělo,
pár smutných pravd zaznít by mělo,
v samotě své klid jsem hledala,
a však mezi svými se dočista ztrácela.

V němém úžasu z reality všedních dní,
sečteny jsou i mé poslední,
ve dlaní svírám si věneček z proutí,
tak prapodivně se v dlani kroutí.

Nermoutí mou mysl nic jen ta duše,
bázlivá, plachá a suchá,
do palety mistra malíře Života
vítku mám a navrhuji jisté retuše,
víc naděje a méně iluze.

Občas se sama sobě ztrácím,
zase ta duše,
občas tu nejsem já, občas ona,
nezbývá nic jiného než čekat
než se duše s tělem potká.

Zas.
Krátím si čas pohledem nad propast
a nad stíny své siluety budu se dojímat
jak kámen ze srdce padá dolů
a jak zase usedáme spolu k jednomu stolu.
Ty, já, i ty, a zase ty a zase trochu já, my dva.
Duše a tělo.
přidáno 22.06.2021 - 23:59
Aaaa..... děláte tělo? Mohu vstoupit? Ptá se duše a pak lačně vskočí a už se tělo ve víru života točí. Nikdy nevystupujte za jízdy. Počkejte až tělo zastaví.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Pondělí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku