![]() ![]() ![]() ![]() |
Jsi divoká voda.
Voda, co zpívá, skáče vesele přes oblázky
a kterou nikdy nikdo nespoutá.
Jsi křišťálově průzračná voda.
Voda, co láká nabrat si jí do dlaní
a omyt si prach z unavené tváře.
Jsi chladivě ledová voda.
Voda, co vždy proteče mezi prsty dřív,
než ji člověk donese k ústům,
aby utišil svou žízeň z dlouhé cesty.
Jsi kapička vody.
Krásná krůpěj čisté studené vody,
co se třpytí v paprscích zimního slunce.
Jsem unavený tulák.
Tulák, co by se tak rád napil plnými doušky,
ale zůstane mu vždy jen ta prchavá kapka vody
v jeho dlani.
Voda, co zpívá, skáče vesele přes oblázky
a kterou nikdy nikdo nespoutá.
Jsi křišťálově průzračná voda.
Voda, co láká nabrat si jí do dlaní
a omyt si prach z unavené tváře.
Jsi chladivě ledová voda.
Voda, co vždy proteče mezi prsty dřív,
než ji člověk donese k ústům,
aby utišil svou žízeň z dlouhé cesty.
Jsi kapička vody.
Krásná krůpěj čisté studené vody,
co se třpytí v paprscích zimního slunce.
Jsem unavený tulák.
Tulák, co by se tak rád napil plnými doušky,
ale zůstane mu vždy jen ta prchavá kapka vody
v jeho dlani.

Díky moc všem kritikům za slova chvály.. červenám se a ještě jednou děkuji za Vaši upřímnost..

Krásná hra se slovy - nemohla jsem se odtrhnout. Díky tobě vidím, že i básně bez veršů, mají velkou sílu :o)

Krásné vyznání jež - jak vidno z příspěvků - rozeznívá struny souznění v mnoha duších. I v té mé. Díky za ně....

Pěkná, představuji si horskou bystřinu s průzračně čistou vodou z které se mohu napít.

slavek:
Já pilně sbírám kapku s kapkou,
trpělivost je ctností mou.
Snad dřív než budeš lásko babkou,
tři hlty mi žízeň zaženou.
Já pilně sbírám kapku s kapkou,
trpělivost je ctností mou.
Snad dřív než budeš lásko babkou,
tři hlty mi žízeň zaženou.

Snad chvíle něhy, šepotů a snění
tu kapku vody v sklenku vína změní.
Pak nepiji se z tebe
a ty ze sebe,
z té představy až zebe:
nechat kapky padat do nebe...
Omluva - trošku jsem se rozepsal. Ale když ono je to tak hezké a inspirativní.
tu kapku vody v sklenku vína změní.
Pak nepiji se z tebe
a ty ze sebe,
z té představy až zebe:
nechat kapky padat do nebe...
Omluva - trošku jsem se rozepsal. Ale když ono je to tak hezké a inspirativní.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Voda : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : I andělé mají zuby
Předchozí dílo autora : Povzdech