 24.08.2020 4 718(19) 0 |
Kdysi na farmě v Maroku,
neměli jsme sypanej cukr,
jenom takový obrovský hroudy,
jako když se v Makru prodávají takový ty veliký bloky sýrů,
co do nich zajede nůž
a vám se na pult spustí sliny jako Pavlovovu buldokovi.
Ty obří kusy cukru byly ale
tvrdý jako šutr a ani sebelepší kuchyňský
náčiní si s nima neporadilo.
A tak vedle nich pořád ležel
velikej hasák se žlutou rukojetí.
Každé ráno se celou farmou rozléhaly
hlasité údery jak ten kovovej nástroj
lámal kusy cukru,
abychom si osladili čaj a kafe.
Holt, každá kuchyně má něco svýho.
neměli jsme sypanej cukr,
jenom takový obrovský hroudy,
jako když se v Makru prodávají takový ty veliký bloky sýrů,
co do nich zajede nůž
a vám se na pult spustí sliny jako Pavlovovu buldokovi.
Ty obří kusy cukru byly ale
tvrdý jako šutr a ani sebelepší kuchyňský
náčiní si s nima neporadilo.
A tak vedle nich pořád ležel
velikej hasák se žlutou rukojetí.
Každé ráno se celou farmou rozléhaly
hlasité údery jak ten kovovej nástroj
lámal kusy cukru,
abychom si osladili čaj a kafe.
Holt, každá kuchyně má něco svýho.
25.08.2020 - 10:05Severak: mezi básně jsem to dával a zase mi jiní řekli, že to tam nepatří. Miniatury jsou pak ještě kratší...
25.08.2020 - 09:34mám k tomu dvě připomínky:
1) není to povídka, spíš bych to zařadil mezi básně nebo miniatury
2) ten obří blok cukru se jmenuje "homole" a kdysi se takhle prodával cukr i v Čechách
1) není to povídka, spíš bych to zařadil mezi básně nebo miniatury
2) ten obří blok cukru se jmenuje "homole" a kdysi se takhle prodával cukr i v Čechách
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sladké údery : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zvláštní pocit
Předchozí dílo autora : Když už, tak už
