 04.06.2020 5 649(15) 0 |
Tenhle bar
je jako brána.
Ne.
Jako průhled
do minulosti i do budoucnosti.
Před několika lety jsem tu
potkal lidi, kteří až dodnes formovali můj život
a každý z nich stál
u nějaké mé zásadní životní situace. Dokonce je způsobovali. Dobré i špatné.
A dnes tu za rohem bydlím a sedím
tu sám a píšu básně,
kterým bych tenkrát ani nerozuměl.
Sám se necítím.
Urazil jsem delší cestu než oni
a přesto jsem zpátky,
na začátku jako tenkrát.
Co když jsem pořád tam a jenom se dívám do budoucnosti
a dostávám šanci ji změnit.
Jestli je to opravdu tak,
udělám v životě všechno úplně stejně.
je jako brána.
Ne.
Jako průhled
do minulosti i do budoucnosti.
Před několika lety jsem tu
potkal lidi, kteří až dodnes formovali můj život
a každý z nich stál
u nějaké mé zásadní životní situace. Dokonce je způsobovali. Dobré i špatné.
A dnes tu za rohem bydlím a sedím
tu sám a píšu básně,
kterým bych tenkrát ani nerozuměl.
Sám se necítím.
Urazil jsem delší cestu než oni
a přesto jsem zpátky,
na začátku jako tenkrát.
Co když jsem pořád tam a jenom se dívám do budoucnosti
a dostávám šanci ji změnit.
Jestli je to opravdu tak,
udělám v životě všechno úplně stejně.
06.06.2020 - 19:25Popis cesty životem. Líbí se mi "...píšu básně, kterým bych tenkrát ani nerozuměl".
04.06.2020 - 19:25Vnímej dál vše kolem sebe jako křižovatky osudů.Do té brány nevstupuješ nikdy sám.Všichni hledáme další tvůrce našich příběhů.Neboj se oslovit Ty,co ti hledí za oči a ten pohled proniká k našim trezorům.Netlač na pilu jen vnímej proudění a podvol se intuici.Ten bar jsi popsal hezky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stejně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večer v džungli
Předchozí dílo autora : Modré kalhotky
