Keyn je rozkošná. Žádného normálního chlapa sice nemohou bavit její videa, kde denodenně povídá o ekologii, ochraně zvířat, přírodní kosmetice, jak být krásná, veselá a hlavně a zejména o veganství, ale i on zná několik mužských jedinců, co se raději podívají na její milé žvatlání než na pořádné porno.
přidáno 22.09.2018
hodnoceno 2
čteno 57(4)
posláno 0
“To je ta odbočka!” vykřikne Keyn a ukazuje na sjezd z dálnice, když Felix již začíná odbočovat.

“Neboj, říkal jsem, že sleduju navigaci,” odpovídá klidně mladík za volantem.

Keyn je neklidná už od rána, kdy on pro ni přijel o dvě minuty pozdě. Neměl tušení, jak nervózní ta holka před natáčením bude. Chtěl se s ní během jejich spolupráce sblížit, ale takhle to nepůjde. Snad se Keyn trochu uklidní, až to budou mít hotovo. Zkusí ji cestou domů pozvat na večeři.

“Jen jsem to hlídala. Musíme tam být včas. Mám štěstí, že vůbec souhlasili s dnešním termínem, potřebuju nasbírat ty fanoušky do konce měsíce,” povídá ustaraně dvaadvacetiletá blonďatá dívka.

“Stíháme, buď v klidu, už tam skoro jsme. Kolik jich potřebuješ?”

“Už jen pár stovek,” strká mu Keyn skoro před nos displej telefonu s počtem svých odběratelů. “Mám na to jen dva dny a během toho přenosu musíme dát alespoň polovinu, potom už to jde pomalu,” říká naléhavě, podívá se mu do očí a snad nevědomky mu na okamžik položí ruku na pravou nohu.

“To dáme, uvidíš, za pár hodin to budeš mít,” říká Felix s falešnou jistotou a mimoděk zrychluje. Už aby tam byli.

Keyn si všechny videa na YouTube a další sítě točí sama anebo s tím debilem Kamilem. Naštěstí je ten pablb teď pryč, jen díky tomu se obrátila na něj. A on nesměl zaváhat. Sotva mu přišla zpráva se žádostí, zda by s ní jel natáčet, hned musel souhlasit. To ještě nevěděl, že je jen dočasným náhradníkem za Kamila. Ale i tak, je to pro něj šance. Keyn musí být spokojená!

“Kamil mě zklamal, myslela jsem si, že mu na tom trochu záleží,” zklamaně se rozhovoří dívka na chvíli neponořená do displeje telefonu. “Nechápu, proč zrovna teď musel odletět do Mexika! Vím, neplatila jsem mu, jen občas jsem se podělila, když jsem něco dostala od sponzorů, ale já z toho sama skoro nic nemám, vždyť víš. Tohle bude první smlouva, poprvé budu mít pravidelný příjem. Musím ale získat ten počet odběratelů, jaký požadují,” znovu se otočí na něj, “budu ti vděčná, bez tebe nevím, jak bych to natáčela.”

Felix se chytá příležitosti pomluvit svého soka.

“Bude z tebe profesionálka. On ten Kamil je taky šikovnej, díval jsem se na ta videa od něj a nebyla nejhorší. Já bych to točil trochu jinak, dnes ti to ukážu. Je ale vážně divné, že mu na tom víc nezáleží. Možná ho to moc nebaví, tohle musí člověk dělat se zájmem, pro radost, nejen kvuli penězům…”

“Přesně tak!” souhlasí s ním dívka. Výborně, podařilo se mu strefit se do jejích pocitů. “Dělám to tři roky skoro za nic a jsem u nás v tomhle oboru jedna z nejlepších, za rok bych mohla být nejlepší v kategorii.”

“Máš na to. A určitě dělej častěji videa venku a s profesionální kamerou, víš co, já s tebou budu rád spolupracovat, tohle mě bude bavit,” věnuje jí úsměv. Jo, Kamil bude své cesty do Mexika ještě litovat.

Keyn je rozkošná. Žádného normálního chlapa sice nemohou bavit její videa, kde denodenně povídá o ekologii, ochraně zvířat, přírodní kosmetice, jak být krásná, veselá a hlavně a zejména o veganství, ale i on zná několik mužských jedinců, co se raději podívají na její milé žvatlání než na pořádné porno. I kdyby s ní měl vydržet spolupracovat jen pár měsíců a měl by za to dostávat jen nějaké drobné, pokud se jí během toho dostane do kalhotek, bude to stát za to.

Stejně, až on dokončí školu, musí si najít pořádnou práci a tohle je jedna z jeho posledních příležitostí věnovat se téměř neziskovému projektu. A možná poslední šance sbalit tak krásnou holku, se kterou nemá kromě studia filmové akademie nic společného. Keyn se bezpochyby za rok za dva buďto nehorázně kariérně vypracuje a na takové jako on se bude dívat svrchu, anebo ji uloví nějaký boháč. Možná obojí. Zatím je ale Keyn tady, vedle něj, sedí a voní v jeho autě a on musí dnešek využít zcela maximálně.

Továrna, kam mají namířeno, je zcela nová, obrovská a ošklivá šedivá kvádrová budova za městem a ani se nechlubí velkým logem nebo nápisy, naopak, je docela nenápadná. Nikdo by netušil, že právě zde se pro evropský trh připravují první výrobky z pěstovaného masa vyrostlého z buněk odebraných zvířatům.

Vystupují z jeho bílého kombíka a Keyn se v džínových kraťasech a v růžovém svetříku ihned vrhá dovnitř a na recepci, kde se představuje a recepční promptně přivolává jakéhosi čtyřicátníka v elegantním, leskle šedém obleku.

“Stefan Monroe, ředitel marketingu, těší mě,” potřásá si s nimi pán rukou, Keyn odmítá nabídku “něčeho k pití” a zdvořile trvá na tom, aby se dali do práce. Procházejí bezpečnostním rámem, Felixovi je vrácena jeho kamera i stativ, a už se vydávají bílými chodbami do šaten, kde si přes své šaty oblékají bílé hygienické obleky včetně čepic. Keyn to zdržuje, když Felixe pobízí, aby ji během toho oblékání udělal několik fotek.

Když vyjdou z šatny, táže se dívka marketingového ředitele: “Už můžeme vysílat?”

“Můžeme, pojďme na to!” dává ochotný souhlas ředitel Monroe, taktéž ošacený v bílém oblečku nadměrné velikosti.

Jak vstupují do prvního dlouhatánského “sadu”, Keyn ani nemusí předstírat udivenost. Stovky metrů dlouhá hala je vyplněna regály s nekonečnými řadami a patry umělohmotných, průhledných misek. Prázdných.

“Toto jsou formy na naše kultivované maso,” ukazuje rukou v rukavici Monroe na jednu z misek a popisuje, jak budou do nich stroji umístěny zárodky masa, jak budou misky naplněny výživným roztokem a za umělého osvětlení v nich bude zušlechtěné maso růst, až misku vyplní a bude zralé ke sklizni.

Keyn mu věnuje jen částečnou pozornost, občas se na něco zeptá a každou chvíli na telefonu sleduje, jak jí naskakuje počet diváků živého přenosu a počet odběratelů. Očividně je nervózní.

“Továrna je připravena k plnému provozu,” pokračuje Monroe,“všechno testování bylo úspěšně dokončeno, čekáme na poslední certifikaci a pustíme se do plné produkce.”

“Jak dlouho, než si lidé budou moci vaše umělé maso koupit?” ptá se Keyn se zájmem.

“Jak jsem vysvětloval, není to umělé maso,” hájí se ředitel, “je to pravé, zdravé maso ze zvířecích buněk, není však z těl zvířat. Vyroste samo, bez zvířete.”

“Ale kdy se objeví v obchodech?” trvá Keyn na svém dotazu.

“Do několika měsíců od zahájení produkce. Jeho pěstování je mnohem rychlejší, než chování zvířat určených na porážku.”

Keyn se rozčileně otáčí na kameru.

“To ale nemůže být zdravé!” namítá. “Co do toho masa přidáváte, aby tak rychle rostlo?” a nadzdvihne si z čela kapuci umělého obleku, aby byly vidět její vlasy a zamračené čelo.

“Nepřidáváme nic, roztok obsahuje pouze přirozené živiny,” trochu podrážděně odvětí ředitel, vzápětí se ale ovládne a zatváří mírněji. “Pěstované maso roste rychleji, protože je zušlechtěné a nebrzdí ho metabolismus zvířete. Je to mnohem efektivnější a ekologičtější postup,” vysvětluje.

Po první hale je vede do druhé, do třetí a pak do čtvrté, kde však je část kulatých misek již plná. Keyn se s výrazně znechuceným výrazem dívá na kulatý plátek masa, vypadající podle Felixova zdání dokonale.

“Myslíte si, že to lidé budou jíst? Nebojíte se protestů?” ptá se a gestikuluje Felixovi, aby maso natočil zblízka.

“Nebojíme. Naopak, bude to velmi racionální rozhodnutí, dát přednost pěstovanému masu,” sebejistě odpovídá Monroe.

“Abyste nebyli překvapeni, lidé dnes více přemýšlejí o tom, co jedí.”

“Kultivované maso je racionální volba. Pokud máte nějaké pochybnosti, ptejte se, to samé vaši diváci. Rádi všechno zodpovíme. Ale pojďme si na to sednout do našeho baru, kde vám představím našeho vedoucího výzkumu.”

“Slyšeli jste?” vybízí Keyn na kameru diváky. “Jedli byste to vy? Napište mi své dotazy a já za chvíli několik z nich vyberu.”

Vydávají se k východu z pěstírny, v šatnách si sundávají obleky, Keyn se neklidně dívá na počty svých fanoušků a nechá se ředitelem vést do jakési jídelny, kde se vítají s vedoucím výzkumu. Ke Keynině nelibosti je jím docela sympatická žena kolem padesátky a sotva se spolu i s ředitelem usadí za stolem, výzkumnice se nebojácně pouští do zodpovídání dotazů od diváků.

“Naše kultivované maso bude dostupné v několika odrůdách,” vysvětluje. “Ty se budou lišit jak chutí, tak nutričním složením. Všechny však budou nutričně kvalitnější, než klasické maso ze zvířat. Menší obsah tuku, kvalitnější bílkoviny, žádné chemické látky, které se do zvířat dostávají v krmivu. Dokonce je zcela vyloučen přenos jakýchkoli nemocí nebo vad,” vykládá.

Keyn, které docházejí námitky, se nakonec nechává dohnat k primitivnímu prohlášení: “Ale stále je to maso!”

“Ano, ale proč by maso jako potravina mělo být špatné, když z něj odstraníme vše, co na něm kdy kdo mohl považovat za špatné? Když kvůli němu nikdo nezemře, když nebude nijak nezdravé, když k jeho pěstování bude potřeba mnohem méně energie a vody, než k chovu zvířat?” trvá na svém výzkumnice.

Keyn přejíždí očima po displeji telefonu, hledá v chatu nějaké smysluplné protiargumenty od stovek diváků, nikdo z nich ale nenamítá nic, co by již nebylo řečeno. A v tom ji ředitel marketingu překvapí svým dotazem.

“Nebudete chtít ochutnat? Máme tu skvělého kuchaře a vždy našim zaměstnancům nabízíme tři odrůdy masa. Nebudete chtít udělat ten nejzdravější hamburger na světě?”

“Vy jste se zbláznil,” rozčileně odpovídá Keyn.

“A proč vy nejíte maso, pokud se mohu zeptat?” zajímá se výzkumnice.

“Já nejím maso od svých deseti let,” pyšně objasňuje dívka a vypráví svůj, pro mnohé její diváky již dobře známý příběh, jak jako desetiletá přišla o psa a jak si uvědomila, že život zvířat je stejně cenný, jako život lidí. Felixově kameře přitom neunikne dojatý výraz v její tváři. Ona to myslí upřímně. Ta holka tu smrt svého psa dodnes nezkousla. Asi by potřebovala pořádnýho chlapa, aby přišla na jiné myšlenky, napadá ho.

Ředitel Monroe však na její vyprávění chápavě přikyvuje, nejspíše to předstírá. Pak se otočí a cosi řekne jednomu z pracovníků. Za chvilku do jídelny přivádějí jeho malého, bílého psíka.

“Vždy jsem měl také psa, už od dětství,” vykládá rádoby moudře. “Chápu vaši citlivost a jsem rád, že my můžeme lidem, jako jste vy, nabídnout možnost kvalitní stravy, vhodné pro lidské tělo, aniž by kvůli tomu nějaká živá bytost trpěla,” říká.

Keyn zamyšleně drbe veselého psíka na hlavě, přitom se podívá na počty diváků. Felix už se díval, nasbírali sotva desetinu odběratelů, které do pozítří potřebují. A málo lidí se dívá, jejich přenos neni populární. Lidi to nezajímá. To je v hajzlu. Keyn to nedá. Ale možná by se jí mohl dostat do kalhotek přes její lítost. Pozve ji na tu večeři, zkusí ji opít a utěšit.

V tom Felixovi kdosi zaklepe na rameno, Felix se otočí, stojí za ním nějaký chlápek a šeptá mu, aby na chvíli šel natáčet do kuchyně přípravu jídla. Felix se podívá na Keyn, ta přikývne, asi o tom ví. Bere kameru ze stativu a vydává se za pracovníkem.

Keyn, když mají u stolu s ředitelem a výzkumnicí na chvíli soukromí, nahlas zanadává při pohledu na počet diváků. V kuchyni zatím Felix natáčí grilování čerstvých koleček masa. Nádherně mu to voní. On by rozhodně neváhal. Mezitím v jídelně Monroe pošle pryč výzkumnici, aby s Keyn měli soukromí.

“Keyn, vidím, že jste velmi motivovaná a jako ředitel marketingu mám pro vás nabídku,” oslovuje ji. Dívka na něj zvědavě upře namalované oči.

“Jste také inteligentní a možná už jste změnila názor. Třeba už souhlasíte, že je naše maso etické ke zvířatům a šetrné k životnímu prostředí. Kdybyste to řekla vašim fanouškům a ten hamburger si dala, velmi by to pomohlo naší značce. To bychom náležitě ocenili.”

“Chcete říct, že mi za to zaplatíte?” nervózně se ptá dívka.

“Byla by to forma spolupráce. Vy povíte divákům svůj kladný názor a my podpoříme zase vás. Musíte uznat, že tohle je něco úplně jiného, než maso ze zvířat chovaných v klecích a dopovaných růstovými hormony.”

Za chvíli se Felix vrací z kuchyně a znovu zabírá kamerou dívku, nyní ještě neklidnější. Keyn mlčky sedí, má odhalená kolena sražena těsně u sebe a na nich chová psíka. Odhodlává se k něčemu.

“Když jsem jako malá holka přestala jíst maso, dělala jsem to kvůli živým bytostem,” podívá se do kamery. “Celý život jsem respektovala zvířata i naší planetu. A tady jsem si dnes něco uvědomila. Nikdy nedokážeme přesvědčit všechny lidi, aby přestali maso jíst. Pro některé to je neodolatelná, primitivní touha,” svraští obočí.

“Jedinou možností jak chránit životy i přírodu, je poskytnout lidem maso, kvůli kterému nikdo nezemře a které nevyčerpává naší planetu tak, jako chov zvířat. Proto nejsem proti tomu, co jste nám dnes ukázali. Naopak si myslím… že je to pro svět dobře.”

Felix nemůže věřit vlastním uším. Tohle neměli dohodnuto! Zatímco Keyn vypadá, že je jí do breku, Monroe vedle ní září. Felix, aby jí dopřál trochu oddechu, kamerou zabere čísníka, který přináší tác s hamburgery a pokládá ho na stůl před ně. Keyn musí zadržet psíka toužebně hledícího na jídlo, aby se na stůl nevrhnul.

“Je to rozhodnutí každého člověka a je mi jasné, že ne každý najde tu odvahu změnit svůj životní styl, ale zamyslete se nad tím,” vybízí Keyn diváky.

“Jste velmi racionální, Keyn,” chválí ji dojatý Monroe. “Najdete odvahu alespoň ochutnat? Je to nejzdravější, nejvýživnější hamburger na světě a nikdo kvůli němu nezemřel.”

“Když si představím, kolik životů tím můžeme zachránit, musím tu odvahu najít,” a Keyn se slzami v očích bere hamburger do třesoucí se ruky, chvíli na něj hledí, než se do něj zakousne.

“Děláte dobrou věc,” chváli ji Monroe, pohnutý jejím překonáváním se. Dokonce i Felix, ačkoliv její veganství vždycky považoval za módní nesmysl, když vidí, kolik úsilí ji stojí to překonat, je udiven. Navíc, to, co právě řekla, dává smysl. Když kvůli tomu masu netrpí zvířata ani planeta, ne, že by ho to někdy zajímalo, ale proč by ho potom nemohl jíst každý?

“Vím, že se mnou někteří z vás nesouhlasí, vidím, co mi píšete,” povídá Keyn s hamburgerem v jedné a telefonem ve druhé ruce. “Ale přemýšlejte o tom. Proč vy nejíte maso? Kolik zvířat zachráníte tím, že ho nejíte? Nikdy nepřesvědčíme většinu lidí. Lepší bude, když se místo něj bude prodávat pěstované maso,” snaží se Keyn dál obhájit, zatímco část diváků ji v komentářích odsuzuje a část s ní souhlasí.

Rozhovor s ředitelem pokračuje ještě několik minut, Keyn dokáže sníst polovinu svého hamburgeru a postupně jí docházejí slova a trpělivost s výkřiky fanoušků v chatu. Felix si však všímá něčeho horšího. Dívka nápadně bledne. Nakonec odkládá jídlo, drbe se na krku a i ředitel vedle ní již vypadá znepokojeně, až se podívá přímo na Felixe a jakoby naznačoval, aby přestal vysílat. Felix však čeká na Keyn pokyn, jenže ta místo toho prudce vstává a chytá se za krk.

“Jste v pořádku?” zcela debilně se táže Monroe. Jenže Keyn se náhle předkloní, začne zvracet a jakoby v křeči padá před sebe, svrhává tác s jídlem a hroutí se na podlahu. Felix už chce zastavit vysílání, když si uvědomí, cokoliv se tu děje, lidé by to měli vědět! Nechává zapnutou kameru na stativu a spěchá ke Keyn s pokřikem: “Zavolejte pomoc!”

Kamera ještě zabírá, jak Felix odnáší dívku v bezvědomí, místnost se vyprazdňuje od panikařících zaměstnanců a jen bílý psík chvatně slízává zvratky na podlaze, zbytek masa, salátu, rajčete, okurky a housek s arašídovým máslem, na nějž byla Keyn smrtelně alergická.

přidáno 30.11.2018 - 19:47
Singularis: Děkuju za přečtení a zhodnocení :)

Toto téma a nápad mě skutečně fascinovaly, je to vynikající materiál ke tvorbě. Určitě by se to dalo odvyprávět i lépe, než jak jsem to zpracoval já, ale už se tu blížím hranici mých schopností.
přidáno 14.10.2018 - 19:53
Tragická satira. A velmi dobrá, s nečekaným závěrem a jasnou odpovědí na všechny otázky, které člověka při čtení napadají. Podle mě je to mistrovské dílo.

Osobně se mi líbí už jen ten nápad na satiru z prostředí youtuberů, který je zde naprosto skvěle zpracován. (A také stojí za to se při čtení zamyslet nad tím, jak to, co se děje, viděli Kaylini fanoušci.)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Masorost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vidar Olsen a Mars (úryvek)
Předchozí dílo autora : Za Invazí do Evropy stál nedostatek MiGů

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku