Pod širým nebem
14.08.2018 4 1590(12) 0 |
Vzala jsem ji za ruku
a srdce mi začalo prudce bít,
když mě pohltila její horkost.
Touhle cestou jsem šla tisíckrát,
ale ne s ní.
V očích měla vše, co by asi měla mít
a každý její pohled,
cítila jsem žár.
Ležely jsme uprostřed ničeho,
pod nebem pihovatém hvězdami
v tu chvíli,
přála jsem si, ať je to na věčnost
a věděla, že
Ty a já
na téhle naší dlážděné cestě
tisíckrát zabloudíme
a zase najdeme se
*
a srdce mi začalo prudce bít,
když mě pohltila její horkost.
Touhle cestou jsem šla tisíckrát,
ale ne s ní.
V očích měla vše, co by asi měla mít
a každý její pohled,
cítila jsem žár.
Ležely jsme uprostřed ničeho,
pod nebem pihovatém hvězdami
v tu chvíli,
přála jsem si, ať je to na věčnost
a věděla, že
Ty a já
na téhle naší dlážděné cestě
tisíckrát zabloudíme
a zase najdeme se
*
14.08.2018 - 21:24
človiček: Vazim si moc toho, co jsi tu napsal. A myslím, ze kdyby dcera vedela . . Byla by vdecna nekonečně, za Tva slova.
Dekuju moc za komentář :-) zahřál a pokusím se :-)
Dekuju moc za komentář :-) zahřál a pokusím se :-)
14.08.2018 - 21:05
Kdyby mi jednou dcera řekla,tati jsem zamilovaná,ale.......,tak díky tvým dílkům bych řekl s klidem(skoro s klidem):-) no a kdy zajdete na oběd. Moc si tu cestu nekomplikuj a měj už záměr už jen kvůli mému klidu.Zdravím
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pihovaté nebe : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Postarám se...
Předchozí dílo autora : neKonecno
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX