Vykradený Baudelaire pláče v hrobě...
přidáno 04.05.2018
hodnoceno 1
čteno 115(10)
posláno 0
Ta první zdědila po otci hrdou hlavu,
po matce přímá je a jako z ebenu
a štěstím trpívá a pyšná volá k davu,
že velký hudebník ji pojal za ženu.

Tou druhou chví se hmota vzdušná odjakživa,
po věky všemocná dlí zářná nad světy
a když čís duši její urve ruka chtivá,
vždy jeho zorničky jí letí v ústrety.

Ač podstat odlišných, přec totéž tváře zračí,
týchž mužů milenky, v týchž divných sadech kráčí
a v lesklých kalužích v těch mělkých šlépějích

rád smáčí muzikant své unavené rety
a, i přes všechny něžné, konejšivé věty,
oběma prýští z úst týž ukrutnický smích.

ikonka sbírka Ze sbírky: Vznešená utrpení

přidáno 04.05.2018 - 18:18
Sonety můžu pěkný.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sonet o dvou Cosimách : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hlubší smysl
Předchozí dílo autora : Povzdech starého skladatele

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku