|
...
 20.10.2007 0 613(13) 0 |
Padám,
ale křídla tvoje zachytávají mě v letu,
už chtěla jsem říct sbohem
tomu proklatému světu.
Už nepadám,
teď nechávám se nést,
cítím však strach,
že ńad propastí se ocitnem.
Jistotou mou být se zdáš,
však vím,
že ne napořád...
Osudy lidí jsou jako voda,
plynou, jdou dál,
však ani jediný
změnit se nedá.
Bohužel.
Nevím jak dlouho
mou jistotou můžeš být,
bojím se ale,
že by bylo lepší se v tvé lásce utopit.
Bojím se ale,
že se zas spálím,
zhasne ten plamen,
zmizí pak v dáli...
ale křídla tvoje zachytávají mě v letu,
už chtěla jsem říct sbohem
tomu proklatému světu.
Už nepadám,
teď nechávám se nést,
cítím však strach,
že ńad propastí se ocitnem.
Jistotou mou být se zdáš,
však vím,
že ne napořád...
Osudy lidí jsou jako voda,
plynou, jdou dál,
však ani jediný
změnit se nedá.
Bohužel.
Nevím jak dlouho
mou jistotou můžeš být,
bojím se ale,
že by bylo lepší se v tvé lásce utopit.
Bojím se ale,
že se zas spálím,
zhasne ten plamen,
zmizí pak v dáli...
Strach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oběť nebo lovec
Předchozí dílo autora : Konec citům, konec všemu...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle --- Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso --- Lamer» narozeniny
NiKiTa [6], januve [9], petr richter [7]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
