Naděje

Naděje,
jen slovo plané,
i když ti pomůže,
po chvíly zklame.

Je to jen náhražka,
dočasná úleva,
nechá tě na vážkách,
je jako ze dřeva.

Když vezmeš sekeru,
rozsekáš naději,
po chvíly budeš mít
bolest spíš raději.

Někdy je bolest
známkou tvého života,
lepší než apatie,
kdy pohltí tě prázdnota.

To, že bolest cítíš,
ti dodá odvahu,
poprat se s problémem,
neotálet na prahu.

Pozvi ho do dveří,
přeber ho v hlavě,
kdo chce ať uvěří,
postaví se pravdě.

Naděje hřeje,
však jenom trochu,
problém když vyřešíš
topíš se v potu.

Srdce ti zahřeje,
po tváři úsměv se mihne,
bolest vítr odvěje,
půjde trýznit zas jiné.