nevim co dodat, proste jen zase se mi nechce zit...
přidáno 15.10.2007
hodnoceno 0
čteno 621(15)
posláno 0
Osud spřádá nitě,
tká z nich svoje sítě.
Sítě, co tě lapí,
udusí,
tvůj život zkrátí.

Tak tedy v sítích,
v sítích temného osudu,
vidíš jen tmu,
tmu, co světlo pohltila,
vzala ti všechno,
tvůj odchod urychlila.

Bojíš se všeho,
uvadáš tiše, pomalu,
odcházíš,
do své tajné skrýše.

Bojíš se všeho,
po vzduchu lapáš,
dýchat už nelze,
tak stojíš, plakáš.

V té tajné skrýši,
uvnitř tebe,
je ještě život
a modré nebe.

Však blíží se mrak,
temný a smrtící,
slza ti sklouzne,
padá dál po líci.

Cestu si brodí,
chladí a mrazí,
padá dál, studí
a smutek neodchází.

Smutek tu zůstává,
odcházíš tiše,
tak už tě nalezli,
vycházíš ze své skrýše.

Opouštíš bezpečí,
vnitřního světa,
smrtí tě provází,
osudu teta.

Do sítě lapí tě,
provazy sváže,
pevně, tak pevně,
že už tě nikdo nerozváže.

Naději ztrácíš,
a tak se poddáš,
poddáš se osudu,
vidíš svůj odraz.

Svůj odraz,
na vodní hladině,
zahlédneš naposled
a zmizíš v té temné hlubině...

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osud : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Smutek
Předchozí dílo autora : Jako kámen

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku