těžko věřit lidem okolo sebe, když člověk přestává věřit sám v sebe...prostě taková melancholie.nebo tvrdej fakt?
přidáno 15.10.2007
hodnoceno 1
čteno 970(13)
posláno 0
Už necítím,
a nevím jestli cítit mám,
jsem jak kámen,
co v cestě stojí
a v ničem se nevyzná.

Jako kámen co stojí na rozcestí,
možná i přivede někoho do neštěstí,
jako kámen
co smutně leží na prašné cestě,
jeho mysl už neosvěží nic,
ani ty vlahé jarní deště.

Sem jako jako kámen co každému v cestě stojí,
bojí se však,
že svou samotu a smutek neustojí.
Bojí se všeho,
samota ho bolí
neprotestoval by,
kdyby zavadilo o něj oko kohokoli.

Zůstává stále
ve svém šedém tichu,
už zapoměl,
jak hladí, radovat se
ze všedního smíchu.

Samota ho bolí,
ta bolest však láká,
nic jiného nezbývá,
nezavadí o něj ani oko letícího ptáka...

přidáno 30.12.2014 - 11:38
Z téhle básně je cítit velmi velké zklamání.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jako kámen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Osud

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku