Prosil bych omluvit předešlé dílo, které jsem omylem vložil jako polotovar. S hlavou někde mimo mísu, všiml jsem si Toho pozdě, ale nechci mazat. Čti, teď už ti to třeba smysl dá.
přidáno 03.04.2012
hodnoceno 4
čteno 779(8)
posláno 0
Samota se chtěla pomstít
za slzy z kousanců,
a do copů,
zbarvených do podzimního listí,
uvázala pár malých uzlů,
aby nezapomněla, že
slibila mi spoustu štěstí,
patřícího molům.

.

Pastelkou,
co neměla si nosit,
podle předloh minulosti,
mi v mysli kreslí Vesmír,
který jste nám zhasli, asi
proto, že se rozbil o Tvé vlasy..

/Třeba to něco znamená.. ?/

.

- Hodiny drbaly čas na zádech
a já měl začít vázat malé
uzly ve vlasech
své milé -

Oba víme,
oba moc dobře víme,
že v klíně jiné přítelkyně
bych ji znovu neprosil,
tak proč jsem tedy vinen, svině?

Čas i štěstí nechej o samotě -
hrajeme si bez pravidel !

/dělej, co dělej.
ale nikdy, prosím, nepodváděj./

Projdeme se bosí
nekonečnem,
co před rokem jsem si
vyryl do Tvých chodidel.

/takže ani neopisuj../

Dala jsi mi trochu času,
abych šel ven

na vzduch, na terasu
najít smysl úmyslů,

proč jsem topil Tvojí krásu
v levné lihovině.

/Až doposud, mezi čísly,
jsem Tvým vězněm
dobrovolně./


.

- Snad si taky
zapomene
ořezat pastelky,

a proto mě napomene
poprvé a navěky -

bolestivou ranou
kamenem,
navíc s ostrou hranou

.

Na kolenou plakala,
když mě i Tebe lákala,
když nás oba lákala
na obal,
jenž prý obaloval
nabízená slova.

.

Hodiny tikaly,
tikajícím tikotem odtikaly
čas
nahoty.

/jako první začni Ty./



Milenky politovat,
že několikrát
utíkaly za katy,
když lásku nahotin,
nechali rozlít samotě na paty.
.

.

Hodiny v dýmu tikaly,
že hynou
v cigaretových prohrách,
pykaly se mnou,
se mnou si klekaly na hrách.

.

Panika,
měla zamykat
pokoje panenkám.

Smutná milenka
mi někam
na řasy
rozfoukává
popel v písmenka,

a
můj čas
mě chce

UTIKAT.

/..prý už Ti nepatří./

.

Hodiny tvářily se nepřítomně,
chtěli se zastavit o trochu dřív,
zastavit se na večeři, ušetřit pár vteřin -

tikaly tiše, přistoupily ke dveřím,
mysleli, že vyhořím
-
bílým pěřím
hověly upířím chutím
a tvrdily, že do Tvých peřin
už nepatřím

že už nepatřím Ti !

Mám jim alespoň trochu věřit ?
Přestal jsem je měřit.
Přestal jsem s časem soupeřit, -
ale
moc dlouho se nezdržím, tak okna, prosím otevři
a na bílé zdi rozetři
krev Nezmaří,
aby už nemohli k nám přijít.

.

Mezitím, co piji,
myji si svojí zmiji
mojí vinou
po boji

lihovinou chceš si rány hojit

Ospalé sovy,
slavily sny se slovy,
že už se nebojí
mě obejít.


NEBOJÍ SE ODEJÍT.

.

Mezitím,
než umlčím kvílení harmonie,
lehce si upijeme ze Tvé utopie..

Mezi tím sněním
nic necítím,
ale pokusím se
odklidit podzimní listí,
co přišlo posouvat čas na jaro
v zakalené kráse a čistí
nevýznamné minulo.
/čistým vzduchem/

- Hodiny drbaly čas v zádech
a
já měl zase svazovat malé
uzly ve vlasech
své milé -

.

Jako
vzteklý pes,
utrhl jsem se
ze želez.

Vzteklý pes,
dnes
se chce
zase
prát se
za bolest.

Má hlad.
Nese se sem
a vrtí ocasem.

Má přinést ..
.

Štěstí to jistí,
avšak
mezi Tebou a tou minulou,
neživou a protivnou mlhou
u nohou,
Nezmaři upíjeli lásku VÁS dvou
a Ty teď času pouštíš žilou,
prosíš ho na kolenou,
že mě chceš sebou,
ŽE BUDEŠ UŽ JEN SE MNOU.

Máš poslední možnost, krásko,
kdy můžeš tajně
osahávat neléčené štěstí,
třesoucí se pod peřinou, přesto
nemocné jen mojí vinou!

Máš poslední možnost, krásko,
přestat znát Ty dámy před hodinou
a ulehnout s napnutým zbytkem vybrujícího štěstí,
co Tě tlačilo pod lopatkami
- aby se rozproudilo
i Tvou krví,
já mezitím dopíjím..

/opíjím se hořkým čajem a
skutečnost jde radši kolem, málem
sama zakopává žalem, s pádem
hryže a horkou krev nám pije,
jako jedovatá zmije
DÁL UŽ NEMÁ ZÁJEM,
NEMÁ ZÁJEM PŘI MĚ STÁT.

Takže
počkáme, než půjde spát,
a když ji spolu neproberem,
až se vkradem do pokoje,
pobereme ji ven po kapsách.

Pak - snad
- už neprojde nikdy kolem,
ocelové hole mile zapomene
a snům se přestane tak vztekle smát.
Ocelové hole jednou zapomene,
jen proto, že nestačila uzle uvázat./

.

..Já,
smyl jsem si z rukou smolu,
abych vzletěl s křídly molů
a nezmizel v oné mlze.

Pak spadnu nazpět
a ve Tvých vlasech,
svážu ten poslední uzel.

Jinak cestou domů zapomenu,
jak Tvůj krk deštěm voněl,
a abych ještě příště věděl,

ŽE
JSI SVĚTEM KOLEM.
JSI VESMÍREM,
KDE ROSTE ŠTĚSTÍ SE TVÝM JMÉNEM.

Zapomněli nám říct, že ho trhat nesmíme,
protože se milujem.

/Že se milujem,
mám pojištěno předposledním uzlem./


Jsme štěstím jenom pro sebe,
tak bychom se měli vrátit na zem.

Nebo do nebe?
přidáno 03.04.2012 - 23:17
Je tam toho moc, ale jak píše i Taron jsou tam fakt místa, kde ses vyjádřil perfektně.
přidáno 03.04.2012 - 10:59
No....krása...hodně zajímavých obratů...dlouhé..chtěla jsem to párkrát vzdát se čtením , ale ty odraty mi nedaly...máš těžké období ? Snad se vše umoudří :)))
přidáno 03.04.2012 - 02:34
Díky, díky, Devile. :)
přidáno 03.04.2012 - 02:12
Tvé štěstí "Jiříku" :) stejnak se mi to libi

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uzly ve vlasech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : NEBOJ
Předchozí dílo autora : Uzly ve vlasech

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Pleurant-Princesse [13], Tenebris [12], prostě.nic [12], Stratos76 [7], ,,writer" [6], Ginnare [6], malby [4], immo002 [2], nettvor [1]
» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :
Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku