Nebaví mě čekat, proto čtyři.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Půlhodinový život Waltera Eckerta
V devět večer
přišla uklízečka vytřít
ne pro čistotu
ale pro smrad na podlaze
abychom nemohli usnout
a potom se neprobudit
/ani snít/
O čem taky.
O čem mohl snít muž
po mé levici, už
né, nyní ležel přede mnou
ke straně hlavu položenou
levou rukou svou
svíral okraj lůžka
aby se ho nezbavil, snad
Svým životem šel
utíkal
aby nezmeškal
vyprávěl
ten večer
jsem ho o to prosil
slzu štěstí v oku měl
z trochy zájmu cizího
radostně povídal
nepřeháněl
jen předával
co mu život dal
a nic za to nechtěl
Dal mi 30 minut
stihnul povědět
vše, co na jazyku
i srdci mu kotvilo
za těch mnoho let
miloval jídlo
kostel a bajonet
po jeho otci
Chtěl jsem mu
dát svůj věk
výměnou
za ten jeho
TOHLE BYL ČLOVĚK
Měl už celkem devětasedmdesát
chtěl vstát a projevit svou hrdost
na to, že vydržel snít sám
po celý život. /ale nemohl
Za rok měl přijít jeho KLAUN
a na tom lůžku ho naposledy
rozveselit
pohladit
a
vyprovodit
"Pane Bože, dneska se nebude zhasínat?!"
/V půl desáté./
Usmál se na mě
prodal mi svou radost
za kousek mládí navíc a šel spát.
Jsi tu
Chtít být bit
vlastní rukou?
ne
Tvým svědomím
po hlavě /romantikou
Kde jsme ji tenkrát
nechali?
Stejně si nás našla
A že, vlastně, několikrát
selhali
jsme, sis nevšimla
Teď je tady
a nikam už ji nepustím
Alkohol
Smrděly mu prachy
a to se mi na něm líbilo
kašlal na hadry a děvky
koupil si raději dobrý pivo
měl špínu za nehty
jemu to nevadilo
chtěl však
jenom velký bankovky
aby piva nebylo málo
říkal, že v hospodě
je v řetězech a
přirovnával náhodě
když ho někdo viděl
zvracet na podlaze
Měl to rád.
Pravou nohou kupředu
Pozastavit se
nad neuvěřitelností
bimbání
železničního přejezdu
/pravou nohou kupředu/
Nadechnout se
ne vzduchu, ale štěstí
co zavání
touhou lámat touhu
Zastavit se v čase
nerozhlížet
prstem lovit v prse
něco, co zbylo v mase
života
Zjistit, že nic
A tak
čekat
na vlak
V devět večer
přišla uklízečka vytřít
ne pro čistotu
ale pro smrad na podlaze
abychom nemohli usnout
a potom se neprobudit
/ani snít/
O čem taky.
O čem mohl snít muž
po mé levici, už
né, nyní ležel přede mnou
ke straně hlavu položenou
levou rukou svou
svíral okraj lůžka
aby se ho nezbavil, snad
Svým životem šel
utíkal
aby nezmeškal
vyprávěl
ten večer
jsem ho o to prosil
slzu štěstí v oku měl
z trochy zájmu cizího
radostně povídal
nepřeháněl
jen předával
co mu život dal
a nic za to nechtěl
Dal mi 30 minut
stihnul povědět
vše, co na jazyku
i srdci mu kotvilo
za těch mnoho let
miloval jídlo
kostel a bajonet
po jeho otci
Chtěl jsem mu
dát svůj věk
výměnou
za ten jeho
TOHLE BYL ČLOVĚK
Měl už celkem devětasedmdesát
chtěl vstát a projevit svou hrdost
na to, že vydržel snít sám
po celý život. /ale nemohl
Za rok měl přijít jeho KLAUN
a na tom lůžku ho naposledy
rozveselit
pohladit
a
vyprovodit
"Pane Bože, dneska se nebude zhasínat?!"
/V půl desáté./
Usmál se na mě
prodal mi svou radost
za kousek mládí navíc a šel spát.
Jsi tu
Chtít být bit
vlastní rukou?
ne
Tvým svědomím
po hlavě /romantikou
Kde jsme ji tenkrát
nechali?
Stejně si nás našla
A že, vlastně, několikrát
selhali
jsme, sis nevšimla
Teď je tady
a nikam už ji nepustím
Alkohol
Smrděly mu prachy
a to se mi na něm líbilo
kašlal na hadry a děvky
koupil si raději dobrý pivo
měl špínu za nehty
jemu to nevadilo
chtěl však
jenom velký bankovky
aby piva nebylo málo
říkal, že v hospodě
je v řetězech a
přirovnával náhodě
když ho někdo viděl
zvracet na podlaze
Měl to rád.
Pravou nohou kupředu
Pozastavit se
nad neuvěřitelností
bimbání
železničního přejezdu
/pravou nohou kupředu/
Nadechnout se
ne vzduchu, ale štěstí
co zavání
touhou lámat touhu
Zastavit se v čase
nerozhlížet
prstem lovit v prse
něco, co zbylo v mase
života
Zjistit, že nic
A tak
čekat
na vlak

Přečetla jsem je se zaujetím, jsou dobré a sdělné všechny; obzvlášť se mi líbila první a čtvrtá.

Tak já to mam tak že když je co číst, tak délka je to poslední, co by mě odradilo. A tak to je tady. Ta první je pokračování z minula viď. Nevím jestli jsem to minule komentovala, ale přišlo mi to jak z psychiatrie, v dobrym. Ty ostatní maj fakt svou hloubku. Je v nich hodně věcí k zamyšlení. Poslední korunuje dílo. Nevim jestli je dobře je sem takhle dát najednou. Ale mně se to líbilo.

Vás mladý nebaví čekat na nic, to já si ráda počkám a ještě si k tomu sednu a pěkně si odpočinu, dík- ta poslední byla moc tvrdá...i na Taron..natož na Devilse, hi,hi :))

Abych řekl pravdu, poslední 3 jsem napsal za půl hodiny..
Díky za názor.
A čtenáře by podle mého délka odradit neměla, jinak by nesměl číst nic. :)
Díky za názor.
A čtenáře by podle mého délka odradit neměla, jinak by nesměl číst nic. :)

trpelivost ruze prinasi chlape, nevim ja to sice precetl ale obavam se ze vetsinu odradi ta delka - nektere me prijdou priliz dvrde ale sedij im to kazdopadne me prijde ze maji vsechny svou hloubku aclovek se nad nimi muze zamyslet...
P. S. zavidim ti jestli umis vytvorit 6 basni za den .... ja mam problemy s jednou
P. S. zavidim ti jestli umis vytvorit 6 basni za den .... ja mam problemy s jednou
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čtyři : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vymyšlená
Předchozí dílo autora : Eckert