když jsou rána zacuchaný a je jim zima..
přidáno 09.01.2012
hodnoceno 18
čteno 972(30)
posláno 0


Převrátil se do mě svět
se všemi zchladlými
rány
a
tak
mě občas
mrazí v zádech

Celou mě
rozfoukal
do bodláčí
jak nadýchané
chmýří pampelišek

Pak
v odpoledni světa
je člověka půl

a bezhlavé stromy
snaží se dorůst
do korun

...i vlaštovkám
mrznou křídla
a mně dech
přidáno 26.09.2015 - 23:56
Krásná báseň jinak na odlehčení...Mrazení v zádech to je přesně to co mě na podzimu štve :-), člověku je ještě celkem teplo, ale jak si sedne začne ho mrazit v zádech, teda alespoň mě. :-)
přidáno 26.09.2015 - 23:29
Chtěl jsem napsat něco, co by vystihlo mé pocity po přečtení této básně, ale asi by to bylo na dlouho, a tak napíši "jen".. krásná! Moc se mi líbí, snad pro tu posmutnělou něhu...
přidáno 12.01.2012 - 15:45
ioreth: má drahá ioreth, od tebe mě to obzvlášť těší..! :O)
přidáno 11.01.2012 - 11:22
yasminko moje. to je zase taková krása. a ty obraty. no jo, prostě ty..
přidáno 10.01.2012 - 14:49
ARA: Ano, ano, jde o ten kontrast...j.j
přidáno 10.01.2012 - 14:47
taron: Ono nejde o mráz, ale o chlad. Nebo by se třeba dalo mluvit o úbytku světla v člověku. Když jsou rána zacuchaná a naše vnímání se změní. Ta změna se děje v básnickém subjektu (troufám si říct). A může se chtít tu změnu vyjádřit silně. Právě tím kontrastem. Vlaštovka X mráz.
přidáno 10.01.2012 - 14:41
ARA: Já jsem nad tou poslední taky přemýšlela, pampelišky, bodláčí a najednou mráz....hm, ale tak to asi mělo být, prostě rychlá změna...:))
přidáno 10.01.2012 - 14:37
Asi to bude přece jen jinak, než že bych tvůj text vnímal příliš doslovně. Neboť to bych si tě musel představit naditou celým světem do tebe se propadlým a rozfoukěně rozpadlou na prvočinitele. Nebo aspoň zpola rozfoukanou. Nebo v to odpoledne jěště zpola nedorozfoukanou. A také nijak nelpím na tom, že se tvůj text vztahuje k chladnému bezvlaštovčímu času. Naopak. A také by to bylo v rozporu s tím pampeliščím chmýřím. :-) Jen jsem se ještě nevyrovnal s tou poslední slokou, která na mne zatím působí jako příliš silný prostředek.
přidáno 10.01.2012 - 14:04
DDD: a jak jen to děláš ty, že tvé básně jsou nádherné, procítěné a tolik křehké...? :o))) ;oD ale děkuju, jsi hodný ;o)
přidáno 10.01.2012 - 14:02
ARA: no, víš, mám pocit, že to bereš všechno příliš doslovně, a přitom pár obratů je myšlena spíše obrazně. ale máme každý jiné vnímání, takže pokud neporozumíš, nevadí. nemůžeme rozumět všem básním. ale jak vidím, umíš si to vyložit vždy po svém ;o), což je dobře.
přidáno 10.01.2012 - 07:39
je krásná, jemná, lehounká... ...jak jen to děláš? :-)
přidáno 10.01.2012 - 03:00
Už to, u všech všudy, čtu asi po čtvrté. Tvrdý ořech - pro mne. První dvě sloky jsou moc pěkné. A pak bych tam dal jedno uzavírající slovo. A konec. A rychle pryč od toho! A je to, ne? A já bych si nemusel lámat hlavu, co znamená to ostatní. A měl bych příjemný dojem, že ti rozumím. :-) No jo, ale další sloka se mi líbí taky. Ale to odpoledne mi to komplikuje, protože na mne to působí jako těžké ráno a ještě těžší odpoledne. A jakkoli je jistě možné, že člověka může z něčeho mrazit celý den, to slovo -občas-mne mate. Já vím, že je to jen můj dojem, ale víc by se mi líbilo třeba -a tak chvílemi mne....-

Další sloku jsem vůbec nerozluštil, ale jedna šikula mi řekla, že by to mohly být prostě a jednoduše radikálně ořezané stromy. A to se mi líbilo! I když jsem se uzarděl, že mne tohle vůbec nenapadlo. Ale s těma vlaštovkama už jsi mne zmátla docela. Tam jsem se zasek asi jako Náčelník. Jen nevím, jestli ze stejného důvodu. Vlaštovičko leť. už je na tě čas - tohle jsem se učil ve školce. Ten chladný čas mi k vlaštovkám nejde. Tak nevím.
přidáno 10.01.2012 - 00:35
Náčelník Holá Ruka: děkuju za všechny tvé postřehy, ale měnit to nechci - ten konec určitě ne a nad tím "a" se ještě zamyslím..! :o) snad se nebudeš zlobit.. stejně díky ;o) !
přidáno 10.01.2012 - 00:33
taron: Yana: Devils_PIMP: děkuju, děkuju.. jste milí..! :o)
taron, tak tomu bývá, když je člověku smutno..(ale i to smutno přeci netrvá věčně ;o) )
přidáno 09.01.2012 - 22:04
Nerozumim tomu závěru, rozumim asociaci mrazu, ale přijde mi, že se to tam jaksi nehodí... nad by stačilo něco jako: 'A mně už pomalu zamrzá dech...'
Jinak báseň krásně vyjadřuje zoufalství a ještě jedno proti... "a" samotný na řádku je nepřirozený, donutí tě to zastavit na nedůležitym místě. Spíš bych z toho udělal: "-a tak-". Zpomalení docílíš stejně a já si myslim, že rozložení toho verše je určitě kvůli zpomalení :)
PS.: 2. strofa je skvělej kousek :)
přidáno 09.01.2012 - 21:45
Je taková docela smutná... :)
přidáno 09.01.2012 - 21:45
Jo, takovéhle básně se mi taky líbí, poetické, snové, smutné.
přidáno 09.01.2012 - 21:01
Wow.... tak tohle mě vyrazilo dech.... asi budu muset napsat ještě jeden komentář až ve m všechny ty ponechané pocity ... vymizí, neb teď nejsem schopen...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V odpoledni světa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hořce
Předchozí dílo autora : Na prahu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku