|
svět zdá se mi tichý a smutný, chtěla bych více slunce, prosím!
 17.12.2011 12 803(29) 0 |
Je ve mně ticho
Jako kdybys
roztrh nebe
v půli
odvrátil tváře
slunečnic
a den jsi
zhas
Vlaštovky
plaše odletěly
zítřejším zimám
A zem
osaměla
v dlouhé chvíli
neprostupných rán
Je ticho
Jako bys umlčel
stáří stromů
nepolitoval ani
samu noc
...zato ponechal
tiché lítosti v nás
Jako kdybys
roztrh nebe
v půli
odvrátil tváře
slunečnic
a den jsi
zhas
Vlaštovky
plaše odletěly
zítřejším zimám
A zem
osaměla
v dlouhé chvíli
neprostupných rán
Je ticho
Jako bys umlčel
stáří stromů
nepolitoval ani
samu noc
...zato ponechal
tiché lítosti v nás
10.06.2012 - 11:40Je to krásný, i když při představě, že tohle cítím a rve mi to srdce, nic moc.. :) Jinak dílko bravurní.
22.12.2011 - 16:07ARA: děkuju. tady v této básni totiž noc chápu a vnímám jako tmu, život ve tmě, kdy i ta sama noc "žije ze tmy" a nikdy neuvidí světlo-slunce. proto je i tak trochu "politováníhodná". (ale pouze v této básni :o)) ).snad jsem to vysvětlila dostatečně, ale myslím, že člověk nemusí chápat každé slovo v básni, jde o celkový pocit. ale na druhou stranu je super, že nad tou básní někdo i přemýšlí :o)
22.12.2011 - 00:25krásná. sedla mi do nálady..ale teď už zase hlavu vzhůru! (to si říkám pro sebe:)
18.12.2011 - 14:27Líbí se mi. Prokousával jsem se tím závěrem. "Jako bys umlčel stáří stromů". Zatím tomu rozumím tak, že staré stromy jsou tiché už tak dost, ale podařilo se je umlčet ještě do hlubšího ticha. To by šlo.... Pěkný obrat. Jen s tou nocí jsem se ještě nevyrovnal. :-) Jako bys noc vnímala jako chmurnou nemoc bílého dne.
17.12.2011 - 20:50K takovým básním jsem schopna napsat jen SKVOST.Je mi teď moc smutno.A ne hned, ale slunce vždy vyjde!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Je ve mně ticho : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na prahu
Předchozí dílo autora : A den se otevírá...
