přidáno 12.06.2018
komentářů2
čteno24(4)
Přijeli jsme kolem sedmé.
Seděli jsme ve výčepu a povídali si. Já pil pivo a Ty víno. Bílý. Třpytilo se a přelévalo ze strany na stranu, když jsi k ústům zvedala sklenku a paprsky světla ze stolní lampičky postavené na parapetu rozsvěcovaly mihotavé zářivé hvězdy v koutcích Tvých úst a po Tvých tvářích.
Asi po dvou hodinách odešla mladá číšnice a stará, co tam zůstala, nestíhala. Šel jsem jí na chvíli pomoct točit. Pak už se ale sešli ostatní, výčep byl plný a tak jsme se přesunuli do sálu. Tam byla skoro úplná tma a jediný, co ji rozbíjelo, byla záře kolem každého z nás. Sjelo se nás docela hodně. Stolky se židlemi byly porůznu rozestavěny podél stěn a nebylo jich mnoho. Někteří u nich posedávali, jiní přecházeli od jednoho k druhému, bavili se, nebo jen tiše pili a kouřili. My jsme si sedli na zem, zádama opřeni o zeď naproti pódiu, dotýkali se rameny a měli jsme pocit, že je to moc fajn místo. Kouřili jsme trávu a povídali si. Oba jsme měli černé bundy, které trochu tlumily naše světla. Nikdy nezapomenu na to jak ses smála. Vlastně to nebyl smích, jen jsi se usmívala. Ale bylo v tom tolik štěsťí a lásky, že mi to jako smích připadalo. Nevím, jak dlouho jsme tam tak seděli, ale zdálo se mi, že tahle chvíle nikdy neskončí.
Pamatuju si záblesky toho, co se dělo kolem - nějaká vysoká žena přišla pod pódium a začala přednášet báseň. Její světlo se třpytilo a mihotalo kolem jejích úst, jak jí slova splývala ze rtů. Nikdo jí však neposlouchal. Ani já jsem, přes hlasy ostatních nerozuměl tomu, co říkala. Když skončila, lehce se uklonila a odešla. Už jsem jí pak nikde nezahlédl.
Najednou jsme leželi na boku, vedle sebe, obličeji obrácení ke stěně a zády k ostaním, schouleni do lžičky. Objímal jsem Tě svou levou paží a dlaň jsem měl položenou na Tvých sepjatých rukou. Svítila jsi a hřála a já jsem usnul.

Vzbudila mě průtrž mračen a bouřka. Nebylas tam. Vstal jsem ze své postele, sešel dolů a šel před barák zavřít okna svýho (vytopenýho) auta. Večer jsem je nechal otevřená, protože jsem cestou z práce dost kouřil. V poslední době vůbec dost kouřím...

Ještě chvíli jsem pak v křesle na terase přemýšlel, jestli to všechno něco znamená..... /je 2:04/ Rozhodl jsem se, že ne.


Dobré ráno, Markétko ... :-)

přidáno 12.06.2018 - 17:39
Každé snění, něco říká . . třeba že, bílé víno, je to oblíbené :-)))
přidáno 12.06.2018 - 07:49
.. prima (asi) sen..... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
T : trvalý odkaz

Následující zápisek autora : Nevšední

Soutěž

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Grily Weber

Grily Weber

Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku