přidáno 05.10.2008 - 21:54
možná by to bylo méně předvídatelné, kdyby tam místo svíčky hořel banán.

V pokoji hoří banán. Pomaličku dohasíná. Na stole leží plná čepice mouky a za tolem sedí profesorka češtiny. Láska je tatam, profesorce od banánu ohořely vlasy. Mouku rozvál vítr, odvál i učitelku zabalenou do čepice. Konec lásky s plavými banány.

dobrý ne?
přidáno 05.10.2008 - 21:29
Asi budu příliš tvrdá, ale tohle je strašně předvídatelné. Hodně opakuješ slova a chybí tomu nejen pointa, ale vlastně úplně děj. Chce si to pohrát s metaforami, rozšířit slovní zásobu a hlavně přemýšlet nad povídkou a neházet na papír první věc, co člověka napadne.
přidáno 05.10.2008 - 10:09
Tohle jsem četla už tolikrát... Je to strašně neoriginální.... Krásné blonďaté vlasy, oči jako studánky, ze kterých by se dalo pít...
A víc by to sedělo v těch miniaturách...
přidáno 05.10.2008 - 09:55
Hm... Ale je pravda, že na povídku je to krátké.
přidáno 04.10.2008 - 19:30
Měla jsem slzy v očích, ale možná je to jen tím, že mi hraje tichá hudba, kolem je tma a je mi nějzk smutno.
Anebo to na mě takhle zapůsobilo.
Líbí - velmi.
přidáno 04.10.2008 - 17:42
jako aliwien..
urcite v tom je neco co pro tebe citove znamena hodne... jsou v tom tvoje city... ale mne to nic nedalo...
přidáno 04.10.2008 - 16:55
Vítám nováčka mezi psance! Ale tohle dílečko by snad mělo být spíše v miniaturách, ne? Na povídku je tam příliš nevyjasněných okolností, ale třeba je to jen můj názor. Přeji hodně inspirace do další práce.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.