Vždycky mě to rozbulí... Jsi jediná, co mě umí vtáhnout do děje.. měla bys zas začít pořádně psát.

dech beroucí.... je v ní všechno...

...ne protože nemůže, ale ona nechce... kéž by mi to nebylo tak děsně povědomý....rodiče si člověk nevybírá...bohužel.

Naskočila mi z toho husí kůže...

ta je ...bolavá..

Připomíná mi to mou situaci....Jsou tu silná slova,krásný.

nevím, co na to říct...je to neuvěřitelně silný....

to Nikytu: Už je to pryč, s mámou jsme zase "zadobře". Ale vždycky to ve mně zůstane, nikdy jí neodpustím, co udělala... A kdyby se to opakovalo... Nechci ani domyslet, co by se stalo.
Každopádně díky za komentář.:o)

to milancholik: Bohužel umím psát jen v depresi, smutku a vzteku, takže proto asi vznikají spíš pocitovky... :o) Děkuju moc za chválu, od tebe obzvlášť potěší...:o)

To musí strašně bolet... Je smutné, když se tohle děje mezi přáteli, ale když se to děje v rodiěn, je to mnohem horší... Drž se!
A mámě bych to vnutila k přečtení, ať si to užije!

Moc krásná báseň vykoupená hořkým prožitkem... Pokud ze sebe taky takhle dostáváš smutek a vztek, je to ta nejkrásnější cesta a způsob, jak to udělat. Ani náznak závanu lacinosti, poctivá nádherná věc. Líbí se mi i ten detail s velikostí písmen...

Myslím, že se u tebe setkávají dva protipóly - nenávist a láska... To je asi ta nejhorší kombinace, jaká může být. Hodně štěstí a drž se!

Díky moc, snad jsem to ve zdraví přestála... Ale nikdy to nebude jako dřív.

hodně, hodně mě chytila za srdce...nevím ce na to dál říct...jen asi...drž a vydrž...

Díky, Teress... Díky moc.

nejvic skvela...fakt..
je to hrozne smutny a silny...
preju hodne stesti a sily....

bez mamy/s mamou...

Vztahy mezi lidmi jsou prostě někdy složitější, než si všichni dokážeme jen představit. Je to smutné, bolestivé, ale třeba je ještě naděje...

aůůůů....

Podobnou mám v deníku, to mi asi stačí...

mě se moc líbila... Můžeš napsat další podobnou?

Díky... Co víc na to říct. Kéž by to bylo jednodušší...

Hodila bych ji bez hodnocení, protože jsou věci, tkeré nelze hodnotit ( v tom dobrém slova smyslu), tohle je jedna z nich.

Tak tahle básnička mě pravdi dost sebrala...asi nejvíc ze všech, co jsem tu četla, navíc, když jsi ji psala ještě ty... Je to krásně napsaný, ale fakt mě to sebralo, nevím, co víc na to říct...

Anet... Děkuju. Ani nevíš, jak moc mi tvůj koment pomoh... Nemám slov - prostě díky.

moc dobra a plna...

Hodně silný, dej bůh ať to čas zeslabí.....

hodne.hodne dobra basen! sqele podany.-rikam jako /psanec/

ale jako anet musim rict, ze.. nemam slov. je to strasne prozity..verim tomu, ze pravdivy. a o to bolestivejsi.
ta basen me dostala.
a ikdyz je ten konec ironickej.neverim mu. ..myslim, ze by ti to bylo zase lito..ale tahle /tvrda podoba/ je asi jednodussi.

drz se. tohle je Pribeh!
preju ti, ne at vyhrajes, ale at moc neztratis...silu a lasku.

adrianne

hmm :-( některé vzpomínky bolí

Hezká básnička ,ale hořká zkušenost

wow..
ta je dost silna.