Ziny, po ránu jsi mě rozesmál. Haiku uzdravuje duši! Nejvíc mě rozchechtala hudba na toaletě a hádka spoluobčanek. Špičák - to je zkušenost poutníkova. Když jsem přecházel se synem Západní Tatry a došlo nám pití, první borůvka měla neskutečnou chuť. Slavíci a kytary - skvělý plod pozornosti. Ten kůň, ano, já mám obecně problém s otázkami v haiku, ale to je můj problém, diskutovali jsme o otázkách kdysi v první haiku dílně, a tam zazněl zvláštní argument, kterému jsem neporozuměl, ale který mě ovlivnil: Vidím zástup pozorovatelů. Koukají se, jak kůň žere cosi. Půlka hlasuje: Jsou to růže. Druhá půlka: Nejsou to růže :-D. Asi tím dotyčný chtěl naznačit, že takové haiku není jednoznačné.

koiška: :-)

Karpatský: kůň žral nějaké květy, ale nedokázal jsem určit, co to bylo, proto otazník. Růže jsou asi blbost, ale zapadly do formátu.

Dobře naslouchat je důležité, pak z toho může vzejít pěkné dílko.

Všetky tri "audiohaiku" podobné, založené na kontraste dvoch zvukov. Najviac sa mi páči štvrté, druhé som nepochopil.

Gora: poslouchám

Hodně "poslechovek", Ziny, jsou vtipné!

Psavec: Dandy: díky

Bezva.

Fajn postřehy.