V prvním textu cítím něco jako přiznání si neudržitelnosti dětství.

Romane, zvlášť první je perfektní. Nedopovězeně plný text.

Sympatické

deti sú veľkou inšpiráciou

Hezké mini o vnoučatech. První jsem pochopil hned.

Ziny: Ziny to objevil hned. No jasně, vstoupil jsem s vnučkami do obchodu s keramikou a jejich nenechavé ruce mi dělaly na čele vrásky. Uhlídat je bylo takřka nemožné a že by poslechly, to ani náhodou. Vlivem liberální výchovy mé dcery si dělají co chtějí a na dospělé zvysoka...

Ziny: hm, tys na to asi přišel... v tom případě pěkné!!

Gora: asi je myšleno, že ty ručky mohou tu keramiku proměnit ve střepy.

První pěkně malebné... ale nějak mi nedochází pointa. Druhé spíše mini...

Hezké miniaturky.