luciusmius: Vítej v třinácté komnatě. Děkuji za návštěvu.

Já teda příběh neznám. Četla jsem ho dnes poprvé a za mě super, pobavila jsem se a na konci zasmála.

Četla jsem, vím že ten příběh se stal před 20 lety. Prostě mi tam přišlo, že tvé chování, smýšlení, uvažování, tvůj pohled na život, vztahy je pod velkým vlivem církevních programů. Dost tě ovlivňují a lpíš na nich, že je to tak správně. Můj dojem, pouze jinej úhel pohledu než máš ty.
Bylo by potřeba při té spáse improvizovat a doladit to ve hmotě. Zástrčka by zřejmě trochu hůře zapadala do zásuvky:) Energii tomahavku mám pod kontrolou. Když jsem ve své síle, kterou jsem si vzala zpět, slova vůbec nepoužívám. A čaruji s energiemi.

Homér: človiček: To rozhodnutí za nás nikdo neudělá. Odháčkovat se musíme ze svejch programů každej sám.

Homér: Tebe prďolo asi zaháčkuju:) I když mi kladli na srdce, že nemám schopnosti kněžky-čarodějky, na které jsem si rozpomenula a získala zpátky zneužívat.

Nine: Znáš Nikču, ten děj je starý 18 let, jde o vzpomínku. Nech si poradit od Homéra. Má dobrý nápad.

Homér: Nine je schopna mě odháčkovat. Je to kamarádka. Říkám jí Amazonka. Umlátila by mě pusou. Spása by byla vzájemná. Ten tomahavk by už nikdo nezastavil. Můj skalp by si rozhodně zasloužila. Maká na sobě mnoho let a daří se jí to. Pacholku (-:

Nine: Odháčkuješ ho?

Jsi stále zaháčkován v církevních programech z minulých životů? Bojíš se změn? Máš strach? Není se co divit. Byly silné.
Vyčistit... Jinak hezky se četla.

Miňko: Byl to pocit obdarování. Samozřejmě že manželce jsem taky poděkoval. Že by jsme na to nakonec byli tří?? To nezní moc křesťansky co?. (-:

Fakt zaujala...

Damir: Díky, věčný boj a kazím si tím zachycené postoje a myšlenky dost často, )-:

Človíčku, dej prosím pozor na gramatiku, hned v názvu máš hrubku..(komu, čemu) Ježíšovi..., a pak třeba Ferda Mravenec, nebo ...kříž byl prasklý... atd. Zbytečně to kazí dojem ze zajímavého příběhu.

Ty památky mají nejistou budoucnost. Pokud je nezachrání věřící, pak by bylo správné , aby je udržely nevěřící. Vždy to bude prostor pro hledání. Opuštěné kostely bych citlivě k architektuře vnímal rád jako knihovny duchovních nauk, potažmo koncertní ostrůvky krásné hudby. Ty památky si na sebe budou muset umět vydělat.

Kostel,děni rozuzlení.
Sklenka piva pění.
Mysločem pak
volnost .