Nedopovedanosť je fajn, ponúka priestor čitateľovi zapojiť vlastnú fantáziu. Neviem prečo, ale mňa ako prvé napadla otázka, kto z tých dvoch je na tom horšie, nemysliac tým iba to, že prší len na jedného. Toto ma fakt oslovilo.
snake_01: Děkuju, Pavle, pro mě je skrze autorské brýle opravdu těžké odhadnout, jak moc mám v tomhle konkrétním případě odkrýt čtenáři, aby plně pochopil, ale nedopověděla jsem úplně.
Jste s kmotrovem, Gorou a Zinym zvyklí v haiku hledat přesahy, přesto vnímám, že je možná tenhle text v současné podobě uzavřený moc.
Je to zajímavý text, ale když jsem ho četl, musel ke mně dolehnout. Nejde ani tak o to, že by to bylo napsané složitě, ale ta představa pro mě byla složitá, takže mi chvíli trvalo, než jsem si to celé vybavil. Jinak motiv smutku par excelence.
Nevím jestli si tu měla nějaké předchozí verze. Za mne nádherný text. Pocit haiku vytváří konkrétnost. Na nástupišti, na peroně..., někdy by bez tohoto konstatování postrádal další text smysl, ale mohou to (v kontextu) být dost všeobecné termíny, tvůj text je konkrétní, živý. Pro verzi Zinyho, zelená odjezd potřebuji kousek fantazie, tvoje je dokonalé vyjádření nezúčastněného pozorovatele, který vnímá poetiku života. Za mne spíš haiku než senrjú (pro kvalitu) i když se vztahuje na lidský svět a chybí mu sezónní slovo.
Gora: Ano, snaha o haiku z loučení to je. První verš mi ale dává zabrat. Přívalák, pískala nejdřív píšťala průvodčí, pak dveřní systém, pozorovala jsem zjevně nechtěné loučení... Nechci použít "průvodčí píská". Už jsem v prvním verši měla odpísknuto, pískání, nechám tomu čas. Nic jiného mi nezbude. Vakem jezdím do práce každý den, snad se to usadí... !!!! A už vím opravuji, to usadí mi pomohlo :)... děkuji. (původně: pískání dveří/dlaň z druhé strany okna obtéká déšť. )
Kdyby jste dveře namazali, přijdeš o haiku. Tečka? Včera na stanici jsem si na tebe vzpomněl, zase se mi třela můra o paži a pak nám jedna přinesla spánek, když se otřela o naše čela v posteli.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.