
13.10.2020 - 13:38
vanovaso: To mě opravdu těší. Děkuji za krásnou reakci.

13.10.2020 - 10:27
Opravdu excelentní,sugestivní, hodně mě zasáhla.

13.10.2020 - 00:08
Psavec: děkuji moc, vážím si toho

12.10.2020 - 23:11
Super smuténka.

12.10.2020 - 22:37
človiček: Ano, také jsem to z dcerou pocítila velmi tvrdě. První rok života málem "zničil" mé já. Dalo by se říct, že jsem se opravdu ztratila někde mezi přebalováním a krmením. Doktory a tím, abych stíhala v domácnosti vše, jako před tím. Což tedy (alespoň první měsíce s naší malou) bylo opravdu náročné až nemožné. Až nyní, po 2 letech, se opět lehce vracím k sobě. A nebo lépe řečeno, nacházím své nové já.
Držím palce tobě a tvé cestě!

12.10.2020 - 22:09
Bál jsem se,že se v té básni najdu.Nejsem si jist, že jde udržet si životní standart a přitom být rodičem, který skoro vše dělá pro rodinu.Určitě byl čas ,kdy jsem to už nebyl já , ale nyní se vracím sám k sobě.Báseň mě trochu přistihla.

12.10.2020 - 11:25
slavek: Jsem ráda, že se líbí. Smutné ano...bohužel. Smutná realita.

12.10.2020 - 10:48
Strašně smutné, strašně krásné. Přečetl jsem to mockrát a ještě to budu číst znovu a znovu.
Moc děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.