V tak málo slovech tolik pocitů a bolesti. I já mám občas dny kdy ulehám s tíží na srdci a ráno se probouzím s úzkostí, co mi přinese dnešní den a zdali má vůbec smysl vstát. Ale vždycky se najde důvod k úsměvu. Někdy svým úsměvem můžeš někomu změnit celý den, nehledě na to že to jistě rád oplatí :o Takže úzkosti je třeba zahánět a ničit -pozitivním proudem myšlenek a také kvalitní hudbou, nebo deckou vína :) Jinak se mi dílo líbilo, je krátké výstižné, smutné :)

Před budoucností couvám
ze včerejšího dne se nevyzouvám
v minulosti se pořád hrabu
tuším že přivodím tím tělu zradu
na pravidlech já lpím
okovy sundat neumím.

Však objednal jsem políbení
které všechno ve mě změní
a má duše procitne k vykročení
už není to jen snění
mosty zpět žádají rozboření.

Tak dlouho jsem je budoval
srdce do nich zazdíval.

Jsem prokratinátor,
všechno odkládám
žádný dominátor,
v srdci něhu mám...

Co odložit mohu,
nechám na zítřek,
to snad půjdu k Bohu,
(mám už na to věk! )

Né, že bych chtěl z vlastní
vůle odejít,
svět je přec i krásný,
stojí za to žít!

Optimismu litr
si zas nalévám,
s deuem Suchý - Šlitr
rád si zazpívám...