Nebásník:

Každý svou vlastní cestou kráčí,
občas se cesty překříží
či spolu jdou i přes bodláčí,
aniž se člověk ohlíží...

Jenom když náhle sám tu stane,
ptá se, co život dal či vzal,
smutní pro věci nepoznané,
pak ale přesto kráčí dál...

nic moc: Děkuji za komentář.

Každý z nás je originál, a přesto tak podobní ... temná zákoutí na konci cest do nikam také znám.

Vera: oslov radek: annaav: Moc děkuji.

Krásná báseň, introvertní a melancholická. Krásné verše.

tieto pocity poznám, slúžia na zamyslenie sa nad sebou a v konečnom dôsledku sú užitočné. Pekne opísané.

líbí