Nokturna: "Vypadal jako někdo, kdo ještě neztratil úctu k lesům a staré moudrosti a hodnotám, ve které věří už jen málokdo", připomnělo mi to Bóje, o nichž píšu v konfrontaci s Římany a moc si vážím takovýchto bytostí v našem světě :-) Podle mě je to milá pohádka, asi by skutečně nemělo smysl ji nějak výrazně prodlužovat, ale přesto nějak zakončit. I když romantici se asi štastného konce snadno domyslí.. Znovuobjevená princezna Rainen a její budoucí král Ardem, Drachir.. :-)
Proud vody, který naberete do skleničky a vylijete jinde, vám také poteče dolů. Přijde mi to jako příjemný výsek z něčeho o hodně delšího, ale kdyby takhle měl vypadat celý román nebo kniha, řekl bych, že je hodně přeslazená.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.