Pro mě je příjemně básnicky rozervaná, jestli se to tak dá napsat, je v n8 splín, alkohol, atmosféra, touha po čemsi, nespokojenost se stavem věci, ale taky balkónová pohoda a souznění, znám takový pocity, u mě by to byla zahradní houpačková, ať žijí poetické duše, tohle se mi líbí, ovšem čtvrtá sloka je nejvíc.
V básni vnímám především určité paradoxy - říkáš, že mlčíš, a přece tě slyšíme recitovat; vyměnila jsi poezii za lásku toulavých koček, ale tvůj text je stejně spíš báseň než kočičí vyznání lásky. Z posledního odstavce mám pocit, že tvoje duše by potřebovala nabrousit (odstranit rez) a nalakovat (lak je nátěrová hmota tvořící průhledný, tvrdý, ochranný film).
Vy Česi píšete mená národov s malým začiatočným písmenom? To je pre mňa novinka... najviac sa mi páči začiatok a záver Tvojej básne, atmosféra je skvelá. *