Orionka: tak, když mě to napadlo, tak to asi odhadnutelné je, pravda :D a ta ich forma.. no jo, vlastně :) tak to pak jo a beru zpět.. to mi vůbec nedošlo..

každopádně se fakt těším na závěr! :)))

PS: nojo, si mě napneš jako kšandy a myslíš, že tě pak nechám na pokoji? :D

Amelie M.: Moc děkuji za přečtení i za pochvalu! A s doktorem to je přesně, jak píšeš. Je zraněný, zesláblý bolestí a ztrátou krve. Ránu si ošetřil, ale občas omdlívá, nemá sílu dojít třeba pro tu sekeru... Tohle si čtenář zatím musí domýšlet, protože je to ich forma a vypravěčka o tom taky nic přesnějšího neví, může se jen dohadovat stejně jako čtenáři. Závěr vysvětlí víc, ale zrovna tohle ani ne... není to z děje odhadnutelné?
PS: A ještě jednou dík za dokopání, na pokračování se ptalo víc lidí, ale ty rozhodně ze všech nejúporněji! :D

teď mě napadá, že možná právě ten časový prostor, který jí dával, jak po útoku nožem, tak po jejím vstupu do pokoje s další obětí, mohl souviset s tím, že si mezitím "lízal rány".. pokud to tak je, jako čtenář si to nechci až tímto způsobem domýšlet.. chci se to dočíst :)

stále se ti daří držet linii napětí.. člověk to čte se zatajeným dechem.. vadí mi ale jedna věc - doktor, jeho zranění a stále jako by se mu vůbec nic nestalo, jede se dál..

potěšila jsi mě, doufám, že se zadaří a dopíšeš to celé, stojí to za to! :)

Amelie M.: se těším :))

.. PARÁÁÁÁÁÁÁDA! musím to sjet od začátku a dostat se zpátky do té atmosféry.. a pak mě tu máš jako na koni! :-)) se těš!