Mám rád pár veršů přímo k srdci :-). Šíp, co vyletí....a netřeba se trápit tím, či trefí, neb netrefí :-) 1*

Dobrý,Kmotrov a Sucháč to myslím vyjádřili skvěle...líbí

Sucháč: Yuuki: korálek: taron: díky vám

Zamila: děkuji a inspiraci beru jen ze života, svého, i ostatních, přečti si koment od kmotrova, ten na to vždycky kápne a moji odpověď jemu

kmotrov: no,jasně, kamarádka si teď dělá zkoušky z myslivosti, chvíli jsme si o tom povídaly, a pak jsem tam přidala trochu svých zkoušek...

Asi ses někdy dostala do kontaktu s myslivostí (hon, zvěř).

Je to takový hon naruby. V závěru se hlásíš k divoké přírodě, která je při běžném honu obětí. Snažíš se nacházet originální náměty nebo svá silná témata (touha po spontaneitě) neobvykle uchopit, to je moc dobře.

Teda na mě je docela krvavá, ale hezky napsaná :-) Kde Ty na tohle bereš inspiraci ... ? :-)

zlomit srdce a pak dál hold krvácející(mu) no,...to je těžké téma, zavísí, jestli to děláme schválně a vědomě....nebo nevědomě, jaksi bezděčně... a je to vlastně téma na dlouhou diskuzi....

ale souhlas se Sucháčem, týýýjo...tyjo...má to sílu.

pěkná i hořká :-) skvělá myšlenka

pěkný :-)

No Týjo, a pak, že tvá poezie není také několikarozměrná...super...těch asociací...přitažlivosti ženské/mužské...neustálý lov...