„Tak to měla Mili v pátek večer na práci! Takže myslela jen na mě, pomyslela si Melanie Navrátil, vzala si náhrdelník a zahleděla se na něj. Hlavou jí probleskla myšlenka, že by se jí víc líbil zlatý, ale hned ji potlačila – byl přece od Mili. „Je nádherný,“ řekla.“ - tak myslím, že tento pocit míváme občas všichni :-) ale je hezké, když dokážeme víc vnímat tu duchovní podstatu dárku.. než naše sympatie k jeho vzezření..

přesně jsem čekala, že melanie raději zapře, že je lesbického zaměření.. už by toho bylo asi na němcovy moc :))

přání mili, mít dítě, mě překvapilo.. samozřejmě melanie zaujala k tomuto přání přirozeně zaslepeně zamilovaný postoj..měla ji ráda a nechtěla ji ztratit.. proto o tom možná časem začne uvažovat, kdo ví.. stejně tak mili nevadil odmítavý postoj melanie.. - měla ji ráda a nechtěla ji ztratit.. :))

tak sem s dalšíma kapitolama! :))