Pro toho, kdo padne, je jedno, jestli padlo zároveň s ním deset tisíc vojáků nebo jen jeden človíček. Ví to? Neví. Umřel a neví nic, nechce poděkování, nechce lítost. On chtěl žít. Veškeré vzpomínání je hlavně pro mladou generaci, která nezná minulost, která neví, čeho se bát.
A když "vyhráli", tak se našlo určitě plno těch, co umírali a bylo jim to u zadku, protože v tu chvíli měl největší cenu jejich život. Moc ti toho neřeknu, protože jsem v těžké únavě... je to složitý.

Stalingrad to je město duchů
Zde padlo tisíce statečných
Co bojovali za svou zem
v které sami dneska leží

Nepřítel však není sám
mráz do srdce bodá
stejně jako bajonety
a v němých zříceninách
trosky lidských přání

Tři kulky jednomu
druhébu zas pušku
proti jejich hlavním
nebo vlastním kulometům

rudá krev
rudá vlajka
rudé vítězství

V tom všem nechme znít
těm malým klukům s granáty

Спасибо, никогда не забывайте


Poezie neni proza nestaci sem picnput kdo proti komu a jasne mi rict co se deje zkus to poeticteji - jinak pouzivej metafory a uvolni mysl