No vidíš, Tami, dělí nás hodně (prostoru i času) a přesto ... tak jiné a současně podobné jsou osudy ... bolest i radost ve spojitých nádobách ... jj, koktejl z lásky, nelásky, hříchu, odpuštění, euforie i dnů, kdy radosti není ... seznamme se - jsem život ;-)

Když čtu tvoje básně, mám pocit, že by jsi ten můj románek mohla psát ve verších, a pokaždé by jsi se trefila do černého.
Moc pěkné.
Díky.

Je to pěkné,ale nejvíce mě upoutaly,verše poslední:Neumím začít znovu...ještě ne...mrzí mě to...promiň...
Musíš si věřit,začít můžeš kdy koliv,sama sebe znát,pochopit i když špatný svět se zdá.Co se týká básně,je pěkná,piš takhle dál,jsem první kdo komentář ti dal.Budu rád když na mé básně se podíváš,za sebe horší krytiku budu rád,ale je tu někdo,kdo se vysmívá.Já vím,že chybuji,promiň já neměl jedničku,z češtiny.