jak krasny a hrejivy vyznani.. to teplo je z toho citit i na dalku.. kez kazdy ma svuj sklenik a svoji sazenici v srdci.. sazenici, co dava silu, tak nezne plat.. svuj maly mikrokosmos uvnitr toho zmatku tam venku.. uzasny.. at se dari..

V mlocích deadlinů se poznávám a přirovnání „láska jako geotermální energie“ je mi hrozně příjemné, hlavně proto, že je tam „jako“ a ne „je“. Celkově z ní (zní mi to jako báseň, i když tak není označená) mám uklidňující pocit, který mi pomáhá zbavit se úzkosti. A ten obraz se k ní dle mého názoru hodí.