odkdy je Pozor stop?

Autor : rádo se stalo, já mám radost, když se mladému básníkovi zadaří, ještě na obtížné téma, jen tak dál. Ahoj !

Hanulka: Děkuji moc za pozitivní komentář, vážím si toho

Autor : surrealistické a poetické! Symbolika je bohatá, obrazy jsou výrazné a atmosféra tajemná. Je to text plný hlubokých metafor, které evokují přeměnu, koloběh existence a paradoxní propojení různých světů, a to přírodního, duchovního i literárního. Toto se ti opravdu povedlo a v soutěži si měl zadat. Ano je to ta jedna nejlepší ! Díky.

Miňko : Milánku, nádherně hravé a plné emocí! Tvoje slova mají rytmus, který přitahuje pozornost, a obraznost, která oživuje pocity. Je to jako poezie, která tančí mezi nervozitou a radostí. Určitě jsi kluk rozmilý !

Tohle je na delší debatu, tak tedy stručně:-) můj názor: ano, každý jsme individualita a každý jsme jedinečný a umění svůj život žít a nejen ho přežít nemáme nikdo. Existuje spousta motivačních knih a článků o tom jak být šťastný a jak žít a znám lidi kteří je hltají, je to k ničemu. Myslím nejdůležitějsí je rozhlížet se, prožít, pochopit a přijmout, to co sami přijmeme a vezmeme si za své jen to nás v životě může uspokojovat, záleží jen na nás. Úplně jednoduše jaký si to uděláme, takový to máme, každý svého štěstí strůjcem, nikdo za náš život nemůže tak jako my sami. A štěstí je hlavně poloha mysli. Zdravím a klidně můžeš diskusi na to téma rozvinout;-)

Někdy dokáže být jaro i bouřlivé...

Miňko: no tedy :-) moc děkuji, potěšilo

Bavíš!

Potěšila, jarně...

Dobře...

Zaujala...

Neu: To asi není nutné, ale díky za pochvalu.

Líbí...

Tvé verše jsou vždy jasné, jednoznačné, sdělné, víš o čem píšeš a víš jak to píšeš. Poklona...

To je ovsem nejlepsi ze vsech souteznich. Skoda, zes to nestihl do uzaverky. Mozna by stalo za to pozadat Lukia o zarazeni dodatecne. Je to sice nefer vuci ostatnim, ale za me je to vitezna

Dekuju vsem

Paráda

Yana: Ahoj... dobrý postřeh, děkuji :) Ano, je to zamyšlení nad způsobem života a úhlech pohledu... nastínila jsem zde kontrast... útisk vs svoboda, čili příběh v polaritách. Ale jak víme, život není černobílý a extrémy nejsou úplně zdravé.... tak jsem se dostala k otázce, kde je ta přijatelná hranice? Ta bude pravděpodobně individuální, jelikož každý jsme individualita, potažmo jedinečný. Zajímá mne Tvůj názor.Ahoj... dobrý postřeh :) Ano, je to zamyšlení nad způsobem života a úhlech pohledu... nastínila jsem zde kontrast... útisk vs svoboda, čili příběh v polaritách. Ale jak víme, život není černobílý a extrémy nejsou úplně zdravé.... tak jsem se dostala k otázce, kde je ta přijatelná hranice? Ta bude pravděpodobně individuální, jelikož každý jsme individualita, potažmo jedinečný. Volíme si roli a určujeme hranici, jsme tvůrci života.

Napsala jsem, jak jsem sklidila, bohužel ti, co to napsali, mlčí. Nehodnotit druhé, kolik mají času, když stále pracují. Pokora není slabost, ale síla člověka, který si je vědom své hodnoty bez potřeby ji dokazovat. Skutečná velikost se pozná podle schopnosti naslouchat, ne podle hlasitosti slov.