(Z.) ....tak trošku imaginární.....

pidiaturka náladovka

......tak to někdy bývá

záříš na mé obloze

(P.) - je nutné číst šeptem.....(i v duchu..)

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

.....až budeš jednou celá popsaná

myslím, že ten první je nejkrásnější .... protože je první

..........co cítím.............

Jací jsou muži v padesáti? Věnováno všem mužům, v jejichž duších jsem kdy pátrala.

*******

Opět jedna pocitovka...

čím je lásky bez touhy?

(Z.)*******

....jak to cítím

Zase drobná slůvek hříčka od srdce, co cit svůj hýčká, poskládaná v písmenkách když duch bloudil jako v snách...

Kdepak je to jaro?

Přečtení jistého dílka probudilo ve mně snílka, koment na Míru jsem šil, teď na dílko povýšil! ;o)))

... jen tak...