možná bych konečně mohla být upřímná i v tomhle... a trochu jednoduchá

Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!

takhle jsem to v duchu "viděla"....

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

(Z.) ....tak trošku imaginární.....

Krásné je snít, že láska srdci vládne, vždyť v snech ji mít zdá se být tolik snadné...

Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám právě chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?

Další bláznivé dílko, co mi vytrysklo z nitra jak silný pramen čisté vody při vrtu! Verš sice občas kulhá a slabiky raději moc nepočítám, ale je to odraz mé duše!

Často se brouzdám stránkami svých oblíbených autorek a když tak dobiju své baterky, vzniká pak spontánně některá z mých básní... K téhle mne inspirovala má milá kamarádka z kraje krutého severního větru, Rhiana, které tímto děkuji a srdečně ji zdravím!

Trochu kradená, snad mi to p. Uhlíř odpustí ... https://www.youtube.com/watch?v=Pgg3OZKSQyI

Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...

Seděl jsem u PC, četl si čísi krásné verše a náhle jsem se i já propadl do tajemného světa fantazie a něžných pocitů, ve kterém ona zřejmě přebývá většinu svého života, vzpomínal jsem si na vlastní dávné touhy a přání, a náhle tu byla nová básnička...

.....

Neslyšíš hlas Lásky plný touhy, jež Tvé jméno volá zas a zas? Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý, vydán bouři srdce napospas...

V tejto verzii bola napokon prednesená na obrade, v sobotu, 6.9.2014.

stále to bolí ...

Inspirováno jednou něžnou básní kdesi jinde...

Ten, kdo mne už zná, tak chápe.