Povídka o Lovci Coenovi a jeho životě. Prosím o jakoukoliv kritiku a nápady které by mohli celou povídku vylepšit. :)

Doufám, že mi odpustíte pár překlepů, kterých jsem se v této povídce dopustil. Tato povídka byla převedena do stručnější verze pro Psance.cz

Toto není mé dílo, ale mého přítele a slíbil jsem jí, že to sem přepíšu, protože si to zaslouží pozornost čtenářů.Napište prosím své názory, děkuji.

Je to dle pravých událostí, akorát trochu zpracováno do stylu alá Bukowski. Přišlo mi to příhodné, jelikož ten večer byl skutečně dekadetní a divný a tohle... tohle bylo ještě dekadentnější a divnější, než cokoliv jsem kdy zažil. Sice je to skoro rok, ale vždycky jsem si přál něco o tom napsat. Tak enjoy and recycle, zase po dlouhé době vám něco píši.

Váhala jsem, do jaké subkategorie tuto ptákovinu zařadit. Je to povídka fantasy, zamilovaná, vtipná i smutná, krvavá a válečná... Začátek je ovšem, jako vždycky, pliznutý a o ničem. Mému Rytíři se povídka líbila a byl z ní značně odvařen. Což ale neznamená, že je dobrá. Ale zkusím to sem prsknout, co na to osazenstvo bude frkat...

Rád pozoruju lidi kolem sebe. Občas si sednu v létě na zahrádku některé z tichých Brněnských kaváren. Dám si kávu nebo pivo a přečtu si noviny. Takové obyčejné, příjemné letní odpoledne.

Název odkazuje na reklamní slogan z 90. let jedné nejmenované Japonské automobilky. Prosím o maximální kritiku

dva příběhy se protly relativně za sebou..

Promiňte, že jsem tu tak dlouho nic nepřidala. Tohle se mi dnes zdálo.

http://www.youtube.com/watch?v=8Ble1pau6Xg&list=LLPdmkSbDVfkk8udfSlzZ_ew

I MISS YOU: http://www.youtube.com/watch?v=7VuBswF0r-w&feature=my_liked_videos&list=LLPdmkSbDVfkk8udfSlzZ_ew

S "šokující" pointou.

Ranní cesty z klubu jsou těžké. Hlavně, když cestujete vlakem a sami.

Sequel k příběhům, kde v hlavní roli vystupují Marty a Zachary. Část první. (kdyby byl někdo zvědav o předchozí díly tak PM)