malé postřehy vesnické

Tohle jsem vloni napsal po smrti Václava Havla do obecní kroniky. Napadlo mne, že bych to mohl zveřejnit i tady.

...opět to bude asi pastva pro kritiky ;-) Jak jsem již psal, moc rád poslouchám Jarka Nohavicu a toto je překopané jeho dílo "Zatím, co se koupeš" ... v žádném případě prosím nesrovnávejte kvalitu textu, nebo že nemám právo využít téhle melodie ;-) ... jen pokud znáte tuto krásnou píseň, tak na tuto melodii si zabroukejte tenhle text ;-) Jinak já Jarka opravdu dost uznávám

Co všechno už pro mně není, když jsem teď dospělý?

Omlouvám se, že nemám tolik času jako kdysi, ale snad se po dlouhé době vložené dílo bude aspoň líbit :)

3x5x9, ze Sázavy.

Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......

PvP

Tahle je pro tebe tati... Vím, že to máš těžké (říkej si co chceš) , ale já to chápu. Tahle je pro tebe. Protože s tebou bydlím a i když máš občas své nálady (a já časté zarachy) mám tě ráda. Pro mě jsi ten nejdůležitější muž v mém životě. Asi občas vyvádím skopičiny, ale jsem v pubertě - odpusť... Vždyť víš, jak moc tě mám ráda a jak tě potřebuji....

Bola napísaná niekedy v prvých týždňoch vzťahu. Báseň stratená a znovu objavená. ;)