Upravit děj, změnit žánr, ale nejde to. Psal jsem to v anotaci jednoho dílka na začátku října. Snaha napsat něco lehčího, optimistického - ale ne a ne. Mám přesně stejný pocit, že ty příběhy/básně má v rukou kdosi jiný.
Jinak úžasně popsané dojmy, pocity. A myslím, že nezájem o odpověď na dotaz "jak se máte", se dá zobecnit na všechno. Bez zájmu se míjíme a skutečná snaha někoho vyslechnout a dokonce pochopit je neskutečně vzácná.
Díky.

Psavec: děkuji moc, vážím si toho

Super smuténka.

človiček: Ano, také jsem to z dcerou pocítila velmi tvrdě. První rok života málem "zničil" mé já. Dalo by se říct, že jsem se opravdu ztratila někde mezi přebalováním a krmením. Doktory a tím, abych stíhala v domácnosti vše, jako před tím. Což tedy (alespoň první měsíce s naší malou) bylo opravdu náročné až nemožné. Až nyní, po 2 letech, se opět lehce vracím k sobě. A nebo lépe řečeno, nacházím své nové já.
Držím palce tobě a tvé cestě!

Bál jsem se,že se v té básni najdu.Nejsem si jist, že jde udržet si životní standart a přitom být rodičem, který skoro vše dělá pro rodinu.Určitě byl čas ,kdy jsem to už nebyl já , ale nyní se vracím sám k sobě.Báseň mě trochu přistihla.

slavek: Jsem ráda, že se líbí. Smutné ano...bohužel. Smutná realita.

slavek: V životě to možné není... ale v příbězích vepsaných na papír, by to jít mohlo. Tam je totiž možné vše.
Já děkuji.

Strašně smutné, strašně krásné. Přečetl jsem to mockrát a ještě to budu číst znovu a znovu.
Moc děkuji.

Je těžké na to přijít. Možná nemožné. Ale neměli bychom ty pokusy vzdávat.
A to s tím gramofonem je dokonale přesné. Díky.

Jsem nádechem a vesmíru současně hrudníkem i zadkem, jen netuším proč si děláme pod sebe. Přečti si Racka od Eduarda Bacha.

Jsme údajně jen něco jako rádiový přijímač.Máš možnost zvolit si vlnovou frekvenci, ale ty to nevíš ale přesto ladíš svojí myšlenkou a tvůj přijímač se jen divý, co tam dneska hrají za deprese.Myšlenka je promítačka tvého života a film na plátně je v tvé režii. Já s tím také pracovat neumím.Ahoj

človiček: Nesmíš brát všechna má slova tak vážně. Já mám vcelku krásný život... jen se mi lépe píše o smutných věcech. Ráda trochu "přeháním" a upouštím tak páru nastřádanou z předešlých dní. :)

děkuji, to mě opravdu moc těší! :)

človiček: myslím si, že je to právě o tom, že i duše stará mnoho let stále zkoumá... každá má totiž svojí cestu... své události a poznatky. Někomu stačí třeba pár životů, někomu však na stejný úkol nemusí stačit ani tisíc let.. :) respektuji cestu a tempo každého z nás. děkuji za názor

Úžasné, nepopsatelné. Moc, moc díky.

Bože, jak ti rozumím... honem jdu přečíst pokračování.

Uvědom si ,že taky svoje okolí dokážeš povzbudit a motivovat.

Každý den může být úplně noví.Je škoda ,že to lidé nezkouší jinak než po staru. Jsi myslím schopna najít samu sebe v jiné realitě.Bylo by to fajn.

V profilu máš že jsi duše stará mnoho let.Já asi taky, ale kostky ledu potom už nestudujme.

Inugirl: To jsem ráda. :) Děkuji