To proboha ne! To není můJ styl- myšky, šišky z výšky. Že to nejsem já?! To je jiný Wojta. Že . Budu tedy Wojta 2, Nevadí mi být ten druhý, když jsem PRVNÍ, ale chci být sám sebou. Tedy JÁ JSEM WOJTA 2 a konec.

Co nikdy se neříká.
Končí zaniká aby nové vykvetlo ještě výce snové

člověk si říká, ať jde láska k čertu. Ale pak se najednou odněkud vynoří někdo, kdo tuhle mantru roztrhá na kusy.

Hezká , ale snad se víra v lásku co nejdříve vrátí.

Mlčeti Zlato: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř, takže je vlastně dobře ;) To je fajn, hlava je nafta pro motor/srdce.

Nemůžeš uhodnout kolikrát jsem četl a kolikrát slyšel. Sám nevím a sám nevím dál. Je dobře nebo zle? Kudy, kam, proč... Děkuji za zmatení. Hlava nezahálí a pak povím.

Moje nejoblíbenější bylina, mám ji na žebrech vytetovanou - a krásná báseň

Poezie anonymity: V mezi dějství má zbýt aspoň přátelství a zábava, jinak to už není hra, ale utrpení. "Krčí rameny, došly smajlíky"

Někdy je chvilková pohádka to jediné, co funguje. V mezidějství to pak kolikrát drhne.

Povedené

Líbí

Dandy: Děkuji, že mě chápeš Jardo :) I když dneska jsem čekala spíš nějaký recept než báseň ;)

Zaujala.

vanovaso: Díky žes to zvládla rozluštit :) Ale je pravda, že má grády a měla jsem maličko obavu ze zveřejnění. Tak schválně jestli si všimne i ten, komu jsem ten imaginární čaj vařila :D

Hanulka: Ahojky,ta báseň není veskrze negativní,jak se může na první pohled zdát. Jenom jsem si udělala čaj a přemýšlela o třezalce. Víš, že když zmáčkneš kvítka, zůstane ti na rukou červená barva. Taky je na deprese a vlastně na všechno. Říká se jí Svatojánská bylina nebo i krev sv. Jana. No a pak ta báseň o přetvařování co mi ležela v hlavě. Co je psáno není už ve mně. Navíc je to můj styl a dávám do toho vše. Když píšu vesele,je to spíš rozverné, například Těžko soudit motýla. Jsou to všechno nálady a pocity, které potřebuji vyjádřit. Pravda je taková, že kdysi jsem psala, abych nezešílela, ale nyní je tohle (a syn) moje radost a cesta. Díky za tvoji starost a přeji ti také všecko dobré :)

Až příjde konec tvůj.
Minci nedaruj.
Zapal polibek.
Kde že je mněch.
V betonu růže z krve.
Tu kytku dones jsi
prve.
Slova odlétla.
Jak piseň skřivana.
Samota jak placha na stěžni
své pápá zamává.
Buď!
Žij!
Život skouší
pro omil

Mnoho krásných obratů na malém prostoru, musela jsem si přečíst několikrát nahlas, abych ji dokázala pojmout. Moc se mi líbí.

Sasanka : četla jsem ji a slyšela tvůj hlas. Víš udržet si nadšení ze života a radost není snadné. Ale z tebe jde velká hořkost a zatrpklost. Možná se budeš na mne zlobit, ale najdi cestu, aby si došla tam, kam potřebuješ. Přeji ti vše dobré a tu radost ze života. Děkuji.

další nevděčnice :)))

Miňko: Ta tvoje je skvělá a výstižná :)