 |
 15.07.2015
35, muž, Praha |
komentáře k dílům uživatele :
28.08.2015 - 00:18
14Tom Cortés: Máš povolení onu myšlenku volně využít a stvořit z ní klenot světa poezie. :)
28.08.2015 - 00:1614Dear.K: Z toho komentáře by mohla hned být další báseň :)
27.08.2015 - 23:5714Ponurý odlesk reality. Fakta měnící krásu světla života. Líbivá, výstižná báseň. Paráda.
27.08.2015 - 23:5510Hluboká myšlenka, hodná prozkoumání. Bližší pohled každého z nás vlastním nitrem. Tónu duše. Krása
27.08.2015 - 20:0510jj to je známá věc, že je vždy lepší, si věci osahat.. ;) a pěkné ztvárnění..
27.08.2015 - 13:3014Timothy A. Postovit: U téhle básně je zajímavé, že vznikla vlastně jako automatický text, a pak se jen rovnala do formy. Takže ta pointa tam tak nějak vznikla sama :)
27.08.2015 - 12:5714"a své zuby cení
naše druhé já
na cestě k osvícení" - To se mi moc líbí, je to ostrá myšlenka:)
naše druhé já
na cestě k osvícení" - To se mi moc líbí, je to ostrá myšlenka:)
27.08.2015 - 09:4214Je pěkná, jen mi přijde neukončená ... A nebo se mi tam prostě svým odstínem nějak vůbec nehodí ta třetí strofa ... Druhá je každopádně skvělá :-)
25.08.2015 - 22:5613Stin: Radši to neposlouchej - nebo se Ti o tom ještě bude zdát :-D ;-)
25.08.2015 - 14:2113Tom Cortés: Eh, hrála jsem přes 12 let na škole ... :-) Spíš mi nejde psát noty pro levou ruku :-) A pak to celý nahrát sem ;-)
25.08.2015 - 14:0913Tom Cortés: Myslím, že jde. Pokud to máš v mp3. Ale já nejsem technik ;-) Severák a ostatní ajťáci ;-) to ví :-) PS: Já tu taky ještě nemam nic s klavírem, ale to spíš z jiných důvodů ;-)
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
jsem svá [16], Michalson [15], Artemis [14], Karel Malcovský [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
