Tohle pro mě nejseš Ty. Seš úžasná holka, Každému se někdy usadí bláto na duši a ikdyž se to nezdá, přijdou zas lepší časy. Tarotová karta hvězda je o té naději v lepší časy. I když je tma světlo hvězdy naděje svítí. Ukazuje světlo příští a ono přijde, věř mi.

Dlouho mi trvalo, než jsem ji pochopil. Asi to bude tím, že jsem chlap. Zaujal mě název. Co bude dál nikdo neví, ale něco bude, možná je to v dlaních.
Právě to, jak se to doplňuje s názvem se mi moc líbí.

Je to moc dobře uchopeno.
Prima.

K tomu prostě není co dodat. Moc se mi to líbí.

Je to super! Pustil jsem si i nahrávku, to nemá chybu. Ta křehkost. Jsem dojatej chlap.

I já z toho mám smutný pocit. A souhlasím s tím, že i v tom je síla poezie. Zasáhlo mne to. Jen možná ta tma mi tam přijde zbytečná.

Koupil jsem si skvělou sbírku básní od Tchai Wanského básníka Lo CHing, který přirovnává poezii k vidění světa dětskýma očima. V tomto kontextu je závěr excelentní.

Mě se to moc libí. Představuju si, jak Ti dva odešli a odněkud, z meziprostoru se vrací ozvěna jejich milování do krajiny.
Moc hezké.

Na rovinu řekneš co jiné řeknou, přitom to je poezie. Nikdy jsem z tebe neměl pocit vulgarity, Přitom jsem k erotickým básním kritický, s erotikou je snadné zaujmout a nemusí v ní být kousek básně. To není tvůj případ.

Zašmodrchaná dušička taron...
Bylo mi tu po mí smutno.
:-)

Mě se nejvíc líbí poslední. Haiku by podle mne nemělo směřovat od někud někam, ale zachycovat kouzlo přítomného okamžiku. A to na mne vystupuje z toho třetího. Na někoho jiného může působit zas jiné, je to o naladění.
Navíc, básním o lásce taková prostá popisnost sluší.

Protestní báseň, pokud rukama neumíš dřít někde na poli není důvod protestovat, můžeš s tím začít (nebo cokoli jiného proti čemu protestuješ).

Marnost, která se skrývá za pozérským smíchem?
Nemám co bych vytknul.
mohl bys to umocnit opakováním:
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska
jak zaseknutá deska...
ale na to můžeš mít jinej pohled.

Rozhodně to je zajímavé.
...osobám bez ztrát, bez zisků.
Záměrně si obžalovala průměrnost, nebose ti to tam jen tak hodilo?

V první sloce jsi žalobce ve druhé si pokorně sedáš na lavici obžalovaných. To je dobrý!
Vázaný verš je háklivý na rytmiku, ve druhé sloce bych viděl v tomto směru rezervy.
Ale snese to víc, než trochu kritiky.

Mám z toho stejně jako Mlčeti Zlato pocit dusna.
A v tvé odpovědi jsem přečetl děkuji za erekci.
Stydím se...

Přijímání. To je to co umíš vystihnout. Pokud TO přijmeme až se jednou otočíme bude za námi duha. Krásné poselství.

Amelie M.: Ona, poezie není ve slovech ale v zásloví (to jsem nedávno četl a ztotožňuji se s tím). Takže jsem na poprvé to co je v zásloví neviděl. Takže mi první a poslední řádek, tak jak jsou napsané nepřišli pro haiku vhodné, ale pak jsem do toho spadl.
Když se do něčeho spadne a není běžným pohledem vidět, je to báseň. Je to krásná léčka nastražená básníkem na čtenáře. Čtenář je pak rád chycen.
:-)

Já jsem Ti to chtěl nejdřív zepsout, ale pak se mi na to podařilo naladit a užívám si ten pocit.
No a vo tom to je...

Hm, strašák se doopravdy povedl!
Na haiku je odborník casa. Jsem rád, že se shodnem

U mě jednoznačně první, bez slova jak. Tam nemůže být jak, to musí být obraz, jedinečný s ničím nesrovnatelný.
(nejsem odborník na haiku)