Poslední strofa pobavila :))

syrda: Děkuju :)

immo002: Děkuju :D :D A zrovna jsem si tak připadala, ne prázdně, to ne, ale že mi fakt patří jenom to tělo. A přítomnej okamžik.

Psavec: Jo, měla jsem zrovna takovou náladu, ale ono to bylo ve skrze pozitivní zjištění ;)

mahdal: Děkuju :) Ano ano, existencialismus přesně. Měla jsem tendenci to více vysvětlovat, ale rušilo to tu jemnost básně, tak jsem to smázla.

slavek: Děkuju :) Ta jemnost se v básních povede jen někdy, je to zajímavý. Vymáčknout na požádání to nejde. Jinak ano, asi bych sem občas měla dát něco veselýho :) Ještě na Psancích je tolik fajn lidí, kteří vnímaj :)

kmotrov: Děkuju ☺ já do té básně cpala ještě další věci, ale cítila jsem, že to ruší ten jemný začátek, tak jsem to nakonec smazala a doufala, že to básni neublíží. Vidíš, to by mě nenapadlo, zařadit to do této kategorie.

jo_: chápeš to správně, to šlehnutí a další věci byla moje část vnímání vztahu, on to má jinak, z jeho strany tam nic moc není, ale já ho potkala, protože jsem od něj potřebovala pro svou další cestu něco důležitého slyšet, on je v pohodě tak, jak je. Někdy je ale těžký tyhle věci v normální realitě přijmout.

jo_: jo přesně tak, děkuju..:)

človiček: Kde se nic neděje, nic nepochytíš, akorát ztrácíš čas ;)

Psavec: Děkuju :)

človiček: Děkuju. Souhlasím se vším, až na tu poslední větu. Osobně si myslím, že dokud ti nebude plně záležet na tobě osobně, nemůže jít z tebe to, co opravdu má. Někdy jednoduše jakýkoliv benefit pro ostatní nic nepřináší tobě. A to neznamená, že když si pojedeš pouze to svý, že to ostatním a světu nic nedá. Právě naopak. Myslím si, že to bude konečně to, co z tebe má jít nehledě na představy o tvém životě někoho dalšího.

slavek: dekuju ☺ co se da delat, kdyz jsem sama sebe az takhle ztratila...

jo_: Aktivita a posun jde totiž často v rozporu s tím, co je potřeba - přijmout a spočinout v sobě. Obrátit se do sebe totiž nevyžaduje žádnou aktivitu.

jo_: A děkuju, žes tu básničku pochopila..:)

jo_: Hmm to je fakt, očekávání jsem měla obrovský. To teda nevim, jestli v těhlech situacích někdy budu střízlivá..:D Zatím to na to fakt nevypadá. I když je to náročný, necítím se na srdci unavená. On je ale právě rozdíl mezi tím umět přijímat, co je, a být rezignovaná.

jo_: Děkuju :) no pořád se s tím mydlím :D já totiž pořád něco chci, jsem zvyklá svůj život někam směřovat, ale jsou situace, které mě očividně neopustí, dokud si to nepřehodím.. Že nic není prázdné, je zajímavá úvaha. Jen tam totiž najdeš, co nutně potřebuješ. Sebe. A co to konkrétně bude, tak to fakt jeden netuší. Je to ale nutný..

slavek: dekuju... je hezke, ze jsi se zastavil.

Danielovna: dekuju. Ono to tak ve skutecnosti opravdu je... je to jak slehnuti, jehoz elektrika me provazi dalsich par hodin, se kteryma se musim vyrovnat. A pak znova. Synchronicita nam funguje, a vlastne nevim, jestli z toho mam radost.

slavek: Dekuju ☺ musim rict, ze jsem sama prekvapena, jak to vyslo. Myslim si, ze je to napsane trochu sloziteji, ale mam dojem, ze tam nic nechybi. Ja driv hlavne psala pocitove a pak se to leckdy nedalo pochopit.