Amelie M.: No, dopoledne jsem psala patnáctou kapitolu Prokletých rukou, tu část na popravišti (tedy jednoho oběšence a dvojí lámání kolem), což jsem zazdila třema panákama. Když jsem to nějak rozdejchala, jal se mi můj milý manžel předčítat, kterak pojal Mácha popravu Viléma v Máji (jeho osobní tradice, vždycky na prvního máje si ho čte). Načež se to zvrhlo v diskusi, že sice Mácha je Mácha, literární a umělecká hodnota je nepopiratelná, ale coby popis pracovního postupu lámání kolem je to úplně blbě.
Ale jinak jsme úplně normální rodinka...