 07.09.2009 2 1108(11) 0 |
Motýl poletuje sem a tam
je tady, tuhle i jinde
a s nezkrotnou pýchou
pohupuje jedním
i druhým křídlem
A vítr si jen tak šumí
v ještě průzračném vzduchu
a vůbec netuší,
že už není čas se toulat
jako na počátku světa
a už vůbec ne
hrát si „na babu“
a houpat se na vlnách oceánu
Já vím,
i slunce se dál a dál
kutálí po stráních
a chvěje se štěstím,
když milenci
balí nebe do úsměvu
Jenže duchové s černýma rukama,
škubou lidský hlas na cucky
a dech tisíců
začíná sípat a chrčet
a čtvrtí trhlinu těla
na dvě půlky
A motýl?
Skončil přikován
na špendlíku
je tady, tuhle i jinde
a s nezkrotnou pýchou
pohupuje jedním
i druhým křídlem
A vítr si jen tak šumí
v ještě průzračném vzduchu
a vůbec netuší,
že už není čas se toulat
jako na počátku světa
a už vůbec ne
hrát si „na babu“
a houpat se na vlnách oceánu
Já vím,
i slunce se dál a dál
kutálí po stráních
a chvěje se štěstím,
když milenci
balí nebe do úsměvu
Jenže duchové s černýma rukama,
škubou lidský hlas na cucky
a dech tisíců
začíná sípat a chrčet
a čtvrtí trhlinu těla
na dvě půlky
A motýl?
Skončil přikován
na špendlíku
06.07.2023 - 09:35
Přikován na špendlíku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Půlnoční substance
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
